Musíme jednat hned. To bylo motto klimatického summitu COP25, jehož hlavním cílem bylo přijmout závazná opatření pro většinu států na světě, která by vedla ke zmírnění globálního oteplování. Hranici stanovili vědci a následně i Pařížská dohoda na 1,5 stupně Celsia oteplení oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. V Madridu se měly státy dohodnout na konkrétních krocích, jak této hranice dosáhnout.

Po dvou týdnech vyjednávání ale ty nejdůležitější rozhodnutí odložili až na příští rok. Přijali pouze dohodu plnou kompromisů, která není dostatečně ambiciózní. Aktivisté a neziskové organizace dokonce tvrdí, že je to výhra průmyslu s fosilními palivy. Podle nich vlády jednotlivých států nevyslyšely hlasy milionů lidí, kteří už rok pravidelně po celém světě protestují v ulicích za klima.

Exkluzivně z klimatického summitu OSN v Madridu 2019.

“Přijeli jsme na klimatický summit COP25, abychom udělali Zemi bezpečnější. Bohužel text, který jsme nakonec přijali, neodpovídá ani zdaleka tomu, co jsme chtěli. Státy se shodly na úplném minimu pro ochranu životního prostředí. Chtěla jsem přijet domů a být schopná podívat se mým dětem do očí, s tím, že jsem udělali maximum. Bohužel tenhle výsledek mi to nedovoluje,” řekla o výsledku vyjednávání Tina Eonemto Stege z Maršalových ostrovů.

Spor o emisní povolenky i kompenzace škod

Byly to právě malé ostrovní státy společně s Evropskou unií, které se snažily prosadit rychlejší a efektivnější opatření v ochraně klimatu a přechodu k uhlíkové neutralitě. To se jim nepodařilo, nepomohly ani dva dny navíc, které udělaly ze summitu COP25 nejdelší vyjednávání o klimatu v historii OSN. Unavení delegáti sice dosáhli v neděli odpoledne shody na finálním textu, který má sloužit jako soubor pravidel pro signatáře Pařížské dohody, ale všechny kotroverzní témata odložili až na příští rok, kdy se bude vyjednávat ve skotském Glasgow.

Předmětem sporu byly především globální trh s emisními povolenkami nebo kompenzace škod pro státy postižené následky klimatické změny. Účastníci vyjednávání, které probíhalo za zavřenými dveřmi, nejčastěji ukazovali na Austrálii, Brazílii, Indii, Čínu a Spojené státy jako na ty, kteří blokují společnou dohodu. Jedním z důvodů, proč se jim navrhovaná opatření nelíbí, je fakt že disponují velkým množstvím již vydaných emisních povolenek. Pokud by došlo k zamezení jejich použití v novém systému, státy by s nimi už nemohli obchodovat a navíc by pravděpodobně museli navýšit jejich cíle v boji s klimatickou změnou.

“Několik velkých a mocných zemí, které mají finanční zájmy v produkci a obchodu s uhlím, naftou a plynem, zablokovaly jakýkoli pokrok. Jak ubýval čas, klimatický summit stále více připomínal scénu s rukojmí v hořící budově, kde byli uvězněni vyjednávači, lidé a planeta Země, zatímco kontrolu převzal průmysl s fosilními palivy a několik hlasitých vládních delegací. Po třech dnech se jim podařilo dosáhnout svého, slabé rozhodnutí a odložení kontroverzních témat,“ popsala situaci May Boeve, generální ředitelka organizace 350.org.

Podle některých pozorovatelů klimatický summit COP25 neskončil zase tak tragicky. Většina z nich se totiž shodla na tom, že je lepší žádná dohoda, než špatná dohoda. “Nejhorší by bylo vytvořit něco s dírami, co by nemělo pevná pravidla. Už nikdy by se nám pak nepovedlo přivést všechny státy k jednomu stolu a znou vyjednávat,” řekl Sam Van den plas z organizace Carbon Market Watch a dodal, že velkou roli pro budoucnost ochrany planety bude mít summit EU a Číny, který má proběhnout příští rok v Lipsku. Čína je totiž největším znečišťovatelem na světě a vypouští asi 30 procent všech emisí.