Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters. Pozice ICJ nebude pro státy OSN právně závazná, ale může fungovat jako etický kompas, který národní soudy často berou v úvahu, uvádí agentura AFP.

„Společně vysíláme jasnou a hlasitou zprávu, nejen dnes kolem světa, ale i daleko do budoucnosti, že lidé Spojených národů se skrze své vlády rozhodli nehledět na vzájemné rozdíly a společně řešit výzvu, která definuje naši dobu,“ prohlásil na plénu Valného shromáždění vanuatský premiér Ishmael Kalsakau.

Vanuatští diplomaté se podle Reuters ještě v předvečer hlasování snažili přesvědčit zástupce Číny a USA, dvou největších producentů skleníkových plynů, aby rezoluci podpořili, nebo proti ní alespoň nevznášeli námitky. Spojené státy rezoluci nepodpořily.

„Věříme, že diplomacie, a nikoliv mezinárodní soudní procesy, je nejefektivnější cestou při řešení globálních otázek, jako je klimatická krize,“ uvedl vysoce postavený zástupce Bílého domu.

Stanovisko ICJ, soudního orgánu OSN, může podle Reuters v budoucnu pomoci zemím revidovat jejich klimatické plány a sloužit jako opěrný bod při budoucích vyjednáváních o klimatických opatřeních. Ve světě je momentálně otevřených více než 2000 soudních sporů, jejichž předmětem je ochrana klimatu. Pro rozřešení alespoň některých může být stanovisko ICJ relevantní.

Kritická úroveň oteplení 

Takřka všechny státy světa včetně Česka se k určitým klimatickým závazkům přihlásily v pařížské dohodě v roce 2015. Jejím cílem je mimo jiné udržet oteplení planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím. Tohoto kritického oteplení však podle Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) dosáhne Země už do roku 2035 a pro zamezení důsledkům, jako jsou vlny veder, záplavy, sucho, neúroda a vymírání druhů, je nutná široká mezinárodní spolupráce a miliardy dolarů v investicích.