"Máme velmi odlišné postoje ohledně některých politických otázek, ale věřím, že to může fungovat," sdělila ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová novinářům. Informovala o tom agentura AFP. 

Po týdnech předběžných jednání pořádají strany plánované "jamajské koalice", tedy křesťanští demokraté (CDU / CSU), liberální demokraté (FDP) a levicoví Zelení poslední den rozhovorů, po němž mají oznámit, zda našli dost společných důvodů k tomu, aby zahájili formální koaliční jednání.

Německu hrozí předčasné volby

V politickém programu všech tří stran však nadále existuje řada rozporných bodů, od imigrační politiky přes ochranu klimatu až k plánovaným reformám Evropské unie. Některá německá periodika proto nevylučují variantu, že se strany nedohodnou. "Pokud konzervativci, Zelení a FDP nedokážou táhnout dohromady, neexistuje způsob, jak se vyhnout novým volbám," napsal týdeník Der Spiegel, byť dodal, že další volby si nikdo nepřeje. 

Podle nejprodávanějšího německého deníku Bild čelí Merkelová "nejnebezpečnější noci" své kariéry. "Nejde jen o její čtvrté období ve funkci německé kancléřky, který závisí na úspěchu Jamajky, ale o celou její politickou dráhu," napsal deník.

Čtvrteční termín pro konečnou dohodou či nedohodu přitom stanovila sama kancléřka, aby mohla být do Vánoc sestavena nová vláda. Vzhledem k hlubokým rozporům mezi jednotlivými stranami však stále větší pozornost získává názor místopředsedy FDP Wolfganga Kubickiho, aby se předběžná jednání prodloužila. "Věřím, že pokud dnes večer nedojdeme k silné a smysluplné dohodě, měli bychom si dopřát ještě pár dní, abychom jí dosáhli," řekl Kubicki pro list Spiegel.

Rámec dohody tvoří dvašedesátistránkový pracovní dokument. Právě ten však podle AFP ukazuje, že na velké řadě otázek se strany ještě stále nedomluvily, přičemž mezi nejspornější problémy patří migrace. 

Konzervativci chtějí zpřísnit azylovou politiku poté, co voliči ztrestali rekordním úbytkem hlasů kancléřštino rozhodnutí vpustit do země víc než milion přistěhovalců, kteří přišli od roku 2015. Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU), která je součástí Merkelové uskupení CDU / CSU, dokonce trvá na zavedení limitu pro počet migrantů, kterým bude dovoleno zůstat v Německu. Úplně opačný postoj zastávají němečtí Zelení, kteří naopak chtějí žadatelům o azyl zjednodušit sjednocování rodin. 

Místopředseda liberálních demokratů Kubicki Zelené vyzval, aby svůj postoj změkčili. Podle většiny pozorovatelů má ale levicová strana jen malou chuť dělat další kompromisy, protože některé klíčové body její volební kampaně, týkající se životnho prostředí, už spadly pod stůl. Konkrétně se Zelených dotklo zejména to, že se museli vzdát svého požadavku na ukončení produkce uhelných elektráren a spalovacích motorů do roku 2030. Tento požadavek odmítli kategoricky jak konzervativci, tak liberální demokraté, kteří se obávali velké ztráty pracovních míst a poškození silného automobilového a energetického průmyslu.

Podejme Macronovi ruku

Přes přetrvávající rozdíly však strany dosáhly řady dohod. Shodly se například na závazku udržet vyrovnaný rozpočet, na potřebě zlepšit zastaralou internetovou infrastrukturu a na zvýšení přídavků pro děti. Podle AFP také souhlasily s tím, že se postupně zruší vyplácení takzvané "solidární přirážky" pro východní část Německa, která po sjednocení v roce 1990 zaostávala oproti Západu (AFP to tvrdí s odvoláním na už zmíněný dvaašedesátistránkový dokument, jenž její reportéři měli údajně možnost shlédnout). 

Strany, jež jsou všechny v podstatě proevropské a prounijní, také pokročily k dohodě v tomto směru, protože liberální svobodní demokraté upustili od svého požadavku zrušit záchranný fond eurozóny. "Pokud by jamajská koalice začala v Německu opravdu vládnout, francouzský prezident Emmanuel Macron by mohl v Merkelové najít ochotného a vítaného druhého pilota, který by ho podpořil v ambiciózním úsilí o reformu unie - přestože jeho a německé plány týkající se rozpočtu eurozóny se budou nadále rozcházet," tvrdí AFP.

Podle šéfa Zelených Cema Ozdemira by mělo Německo "uchopit Macronovu nabízenou ruku" a hrát vedoucí úlohu v posilování Evropy.

Je možné, že k dohodě přes všechny spory dojde, protože ani jedna ze zúčastněných stran nechce předčasné volby, které by nakonec mohly podpořit AfD. Ani podle průzkumů veřejného mínění nejsou nové volby na pořadu dne. Dvě třetiny německých voličů totiž prohlašují, že očekávají, že koaliční jednání bude úspěšná.