Testy na zvířatech ukázaly, že krátce po užití drogy v mozku začaly růst nové struktury spojené s učením a pamětí. Myši s největšími změnami v mozku pak vykazovaly největší náklonnost ke kokainu; vědci to popsali jako „závislost mozku na učení".

Tým Kalifornské univerzity a Sanfranciské univerzity sledoval malé výčnělky dendritických buněk v mozku, které jsou spojené s vytvářením paměti. Vědci zjistili, že rozdíl v jejich růstu byl zaznamenán už dvě hodiny po prvním injekčním vstříknutí kokainu myši.

„Naše snímky (mozku z laserového mikroskopu) poskytují jasné důkazy, že kokain vyvolává rychlý růst nových výběžků. Čím víc jich myši mají, tím víc dávají najevo, co se o droze naučily," řekla psycholožka a neuroložka Linda Wilbrechtová z Kalifornské univerzity.

„To nám ukazuje možný mechanismus, jak užívání drog podněcuje další chování směřující k získání drogy. Může to také vysvětlit, jak s drogami spojené impulzy začnou dominovat při rozhodování lidského uživatele drog," dodala.

Podle doktora Geroma Breena z londýnského Ústavu psychiatrie je vývoj výběžků dendritických buněk v mozku zvláště důležitý pro učení a paměť. „Tato studie nám nabízí důvěryhodné vysvětlení toho, jak dochází k závislosti," řekl BBC. „Ukazuje, jak se mozek ‚naučí' závislost. Zatím ale není bezprostředně jasné, jak užitečné to bude při možném vývoji terapie," dodal.