Mají tak učinit rychle, než se vzpamatují autokratické režimy, jakým je například režim libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

„Protestující jsou zklamáni, že mezinárodní společenství příliš často upřednostňovalo politickou stabilitu a bezproblémový obchod s přírodními zdroji před lidskými právy,“ prohlásila Pillayová, podle níž má mezinárodní společenství velkou zodpovědnost, aby pomohlo nejen slovy, ale i činy.

Zahájení ženevského zasedání se účastní řada předních představitelů světové diplomacie, včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo šéfky diplomacie EU Catherine Ashtonové.

Nejrozhodněji z přítomných politiků se zatím vyjádřil australský ministr zahraničí Kevin Rudd, který Kaddáfího jednání přirovnal ke genocidě ve Rwandě, bosenské Srebrenici a súdánském Dárfúru. Vyzval také k vytvoření bezletové zóny. S podobnou výzvou se dnes na OSN obrátila skupina více než 200 arabských organizací a 30 prominentních osobností z 18 zemí.

Někteří diplomaté ale podle agentury AP vyjádřili pochybnosti, že by si mezinárodní společenství dokázalo vynutit bezletovou zónu nad Libyí nebo její částí. Ruský ministr zahraničí uvedl, že na jeho schůzce s Clintonovou se o vytvoření bezletové zóny vůbec nejednalo. Šéfka evropské diplomacie Ashtonová ale později prohlásila, že se diskutuje i o této možnosti.

Přerušení ropných plateb

S dalším nápadem dnes přišel německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, který navrhl přerušit na 60 dní ropné i další platby směřující do Libye. Westerwelle tak chce Kaddáfího režim připravit o finance, které používá i k násilnému potlačování protestů.

Rada OSN pro lidská práva přijala v pátek rezoluci požadující pozastavit členství Libye v této organizaci a zahájit nezávislé vyšetřování násilností. V noci na neděli schválila Rada bezpečnosti OSN jednomyslně sankce proti vedoucím představitelům Libye. Zmrazila majetek Kaddáfího a lidí z jeho nejbližšího okruhu a zakázala jim cestovat. Uvalila také embargo na dovoz zbraní do země a vyzvala Mezinárodní trestní soud (ICC), aby vyšetřil násilnosti vůči libyjským protivládním demonstrantům.

Žalobce ICC dnes vyjádřil naději, že se soudu během několika dní podaří dokončit předběžné šetření a zahájí plné vyšetřování libyjských násilností. Libyjský případ je teprve druhým, jehož vyšetřováním Rada bezpečnosti OSN pověřila ICC. Pokud bude předběžné vyšetřování skutečně ukončeno v několika dnech, ukáže to podle Reuters, za jak naléhavý úřad žalobce mezinárodního soudu případ považuje.

Jednostranné sankce v pátek na Libyi uvalily Spojené státy

Dnes sankce schválila také Evropská unie. Zahrnují zákaz cest do zemí EU pro přední představitele libyjského režimu, zmrazení jejich finančních aktiv nebo zbrojní embargo.

Libyjská vláda se dnes proti sankcím OSN ohradila. V zemi nedošlo k žádným masakrům, bombardování měst nebo bezohlednému násilí proti civilistům, uvedl mluvčí libyjské vlády. Cílem Západu je prý ve spolupráci s islamistickými ozbrojenci vytvořit v Libyi chaos, aby se snáze dostal k libyjské ropě. Al-Káida pak chce vybudovat „půlměsíc teroru“ na severu Afriky, uvedl mluvčí.

Kaddáfímu dnes vypověděl poslušnost další z řady libyjských diplomatů. Velvyslanec arabské země v Jihoafrické republice prohlásil, že si přeje Kaddáfího rezignaci, protože je prý v zájmu libyjského lidu.