Zvýšit podíl studentů etnických menšin se tímto způsobem podle Harvardu snaží 40 procent vyšších odborných a vysokých škol v USA, píše Reuters. Zpravodajský server Politico poznamenal, že rozhodnutí soudu je „velkou ranou pro pozitivní diskriminaci ve vyšším školství“.

Soud konzervativní většinou svých členů rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která severokarolínskou univerzitu u soudu už v roce 2014 obvinila, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.

Policie na místě střelby v Berkey Hall v kampusu Michiganské státní univerzity 14. února 2023
Útočník zabil v kampusu Michiganské univerzity tři lidi. Pak spáchal sebevraždu

UNC jakožto veřejná univerzita podle skupiny a soudu porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pokud při výběru studentů brala v potaz jejich etnickou příslušnost. V případě Harvardu skupina argumentovala zákonem z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti při rozdělování federální finanční podpory.

„Univerzity se příliš dlouho chybně domnívaly, že základním kritériem pro posuzování hodnoty jednotlivce nejsou pokořené výzvy, nabyté schopnosti a získané zkušenosti, ale barva jeho kůže. Naše ústavní historie tuto volbu netoleruje,“ okomentoval rozhodnutí předseda nejvyššího soudu John Roberts. Soudkyně Sonia Sotomayorová naopak za menšinu argumentovala, že rozhodnutí pozitivní diskriminaci zakázat „zvrátí desítky let významného pokroku“.

Na osmi nejprestižnějších amerických univerzitách, mezi nimi na Harvardu nebo Yale, vzrostl počet studentů etnických menšin lety 2010 a 2021 o 55 procent. V roce 2021 tak těchto studentů na amerických kampusech bylo 35 procent, odkazuje se Reuters na federální statistiky.

Na rozhodnutí již v hromadném emailu rozeslaném „členům harvardské komunity“ reagoval prezident univerzity Lawrence Bacow, píše list The New York Times (NYT). Bacow uvedl, že škola se rozhodnutí soudu podřídí a mimo jiné připomněl, že předseda soudu Roberts napsal, že školy mohou při přijímacích řízeních stále zohledňovat, jak studenti v přijímacích esejích popisují, jak jim jejich etnická příslušnost ovlivnila život.

Snaha omezit vyloučení

Zastánci vstřícnějšího přístupu vůči lidem z etnických menšin na kampusech amerických univerzit byly po desetiletí mnohé vzdělávací a vojenské instituce i firmy, které usilovaly o zmírnění rasového vyloučení v americké společnosti a také o dosažení větší diverzity na školách a pracovištích, která podle podporovatelů institucím přinese větší množství užitečných pohledů a přístupů.

Kritici tohoto přístupu argumentují, že je vlastně sám o sobě diskriminační. Mnoho amerických konzervativců, především z Republikánské strany, uvádí, že zvýhodňování jakékoli rasy je protiústavní, a to nehledě na účel, který má plnit.

Podporování menšin se pod názvem „affirmative action“ v USA zrodilo v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. S jeho zákazem bude pro školy nyní výrazně obtížnější nabírat takové soubory studentů, které budou odrážet etnické složení populace ve Spojených státech.

Americký Senát schválil zákon o pozastavení platebního stropu
Hrozba platební neschopnosti: Senát USA pozastavil platnost dluhového stropu

Podporu affirmative action v průzkumu agentur AP a NORC nicméně vyjádřilo 63 procent dospělých Američanů, ačkoliv jen málo z nich se domnívá, že by etnická příslušnost měla hrát „významnou roli“ při výběru studentů.

Dnešní rozhodnutí by podle NYT mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro univerzity a vyšší odborné školy, ale i pro trh práce, na který by mohlo začít proudit méně lidí etnických menšin s vysokým vzděláním a zaměstnavatelé se budou opět zamýšlet nad tím, jak přistupovat k etnicitě uchazeče při pracovních pohovorech, píše deník.