„Nit po niti trháme pavučinu, kterou ruský carismus a později rudí bolševici po staletí spoutávali svobodymilovnou ukrajinskou duši,“ komentoval vypovězení smlouvy již dříve Porošenko s tím, že dokument se ruskou vinou už dávno stal anachronismem.

Ačkoli o vypovězení smlouvy uvažovalo i Rusko, podle agentury TASS v Kremlu nakonec převážily obavy o „zájmy prostých Ukrajinců“.

Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad pondělním krokem Kyjeva „hluboké politování“. „Porošenkovo rozhodnutí výrazně snižuje záruky, které poskytujeme ruskojazyčným Ukrajincům i Ukrajincům žijícím v Rusku,“ uvedl šéf výboru horní komory ruského parlamentu pro vztahy s krajany Leonid Kalašnikov.

Smlouva zavazovala k respektování hranic 

Smlouva o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskem a Ukrajinou byla podepsána tehdejšími prezidenty obou republik Borisem Jelcinem a Leonidem Kučmou. Obsahuje paragrafy o strategickém partnerství a úctě k územní celistvosti, neporušitelnosti hranic a státní svrchovanosti druhé strany. Rusko a Ukrajina se v ní mimo jiné zavazují, že nebudou své území využívat v rozporu se zájmy partnera.

Smlouva byla podepsána v květnu 1997 s platností na deset let a s následným automatickým prodlužováním, pokud se obě strany nevysloví proti. Platí od dubna 1999. Její jednostranné vypovězení z ukrajinské strany může proto znamenat posílení protiruské pozice Ukrajiny.

Vztahy mezi oběma zeměmi se rapidně zhoršily poté, co vláda Vladimira Putina přistoupila na jaře 2014 k vojenské anexi ukrajinského Krymu. Zhoršuje je i skutečnost, že ruští vojáci a dobrovolníci již déle než čtyři a půl roku bojují po boku donbaských separatistů proti ukrajinské armádě. Tento konflikt si od dubna 2014 vyžádal více než deset tisíc mrtvých.