Obama se má s Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít později v průběhu dneška.

Oteplování vztahů

Když floridská kapela Ybor City Rockers balila v roce 1959 kufry na štaci do Havany, pohřbila její plány kubánská revoluce. V květnu si ale hudebníci splní sen a konečně zahrají v havanském Hotelu Nacional. „Jsme nadšeni, je to fantastické," řekl listu The Economist člen kapely Manuel Fernandez, který s sebou plánuje vzít i několik desítek postarších fanynek.

Podobné výlety značně usnadnilo uvolnění amerických cestovních a obchodních restrikcí vůči Kubě, s nímž loni v prosinci přišel šéf Bílého domu Barack Obama. Sbližování obou zemí jde ale nyní ještě dál.

Historickým milníkem byla už čtvrteční schůzka šéfů diplomacie USA a Kuby Johna Kerryho a Bruna Rodrígueze. Od prvních dnů komunistického režimu na Kubě to bylo vůbec poprvé, co se představitelé obou států na takto vysoké úrovni setkali. „Jednání byla velmi konstruktivní," vzkázal podle agentury AFP americký diplomat.

Symbolickým průlomem je ale hlavně Obamovo setkání s jeho kubánským protějškem Raúlem Castrem na summitu amerických států v Panamě.
Oba politici si dosud pouze letmo podali ruku na pohřbu jihoafrického lídra Nelsona Mandely, tentokrát však dojde i na delší neformální rozhovory.

„Doufejme, že to znamená konec studené války v Karibiku, jednoho z posledních pozůstatků minulé éry," citovala stanice NBC experta na Kubu Petera Kornbluha. Prezidenti obou zemí se naposledy sešli v roce 1956.

Setkání politiků se zřejmě odehraje v relativně uvolněném duchu, Obama měl podle stanice BBC pro Castra nachystáno i několik dárků.

Ostrov zmizí 
ze seznamu teroru

O tom, že je vztah USA a Kuby stále citlivé téma, ale svědčí potyčky demonstrantů z řad příznivců obou táborů, které se v ulicích Panamy odehrály ještě před příjezdem politiků.

Obama je přitom pod palbou kritiky z více stran. Zatímco ve vlasti mu republikáni a kubánští imigranti vyčítají, že v jednáních s Kubou dělají ústupky jen USA, odpůrcům z latinskoamerických států vadí stále nesmlouvavější politika Washingtonu vůči Venezuele.

V případě Kuby je naopak na obzoru další uvolnění. Zatímco za éry Obamova předchůdce George W. Bushe řadil Washington Kubu k „ose zla", nyní jsou Spojené státy na cestě k tomu, aby komunistický ostrov ze seznamu zemí podporujících terorismus vyškrtly. Obamovi to už po analýze doporučilo ministerstvo zahraničí.

„Během celého tohoto procesu klademe především důraz na fakta," vzkázal podle agentury Bloomberg Obama 
s tím, že konečné rozhodnutí brzy oznámí. Pokud by americký prezident na změnu kývl, má Kongres 45 dní na to, aby ji posoudil.

Kuba se na seznam dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských levicových povstalců 
z hnutí FARC.

Kromě karibského ostrova jsou v současnosti na americkém seznamu teroru další tři země – Írán, Súdán a Sýrie.