Vládu prezidenta Ašraf Ghaního zastupovali na moskevské konferenci členové afghánské nejvyšší mírové rady, kteří radikální organizaci znovu vyzvali k otevřeným mírovým jednáním bez předběžných podmínek. „Vláda doufá, že dnešní setkání povede k přímým diskusím mezi vládou Afghánistánu a Tálibánem,“ uvedlo v tiskovém prohlášení tamní ministerstvo zahraničí.

Tálibán však přímá jednání s vládou, kterou považuje za nelegitimní režim dosazený zahraničními tlaky, odmítá. „Jsme připraveni na jednání tváří v tvář s Američany, se kterými můžeme projednat relevantní záležitosti,“ dodali radikálové. „Islámský emirát nechává otevřené dveře pro vyjednávání a pochopení,“ uvedli v prohlášení společně s několika požadavky včetně ukončení mezinárodních sankcí a propuštění zajatců. 

Islamisté požadují reformy

Delegace Tálibánu znovu zopakovala požadavek na stažení amerických jednotek, které podporují prezidenta Ghándího, z Afghánistánu a reformu ústavy „na základě principů islámské víry, národních zájmů, historických tradic a sociální spravedlnosti“.

Mluvčí radikálů Muhammad Sohail Šahín zdůraznil, že před dosažením dohody je nutné vyřešit „problém přítomnosti cizích jednotek“. Zároveň popřel americká obvinění, podle kterých měla Moskva Tálibánu dodávat zbraně a munici.

Islámské hnutí v prohlášení uvedlo, že je ochotné usilovat o „pozitivní a konstruktivní vztahy s ostatními zeměmi“ a vítá mezinárodní pomoc s rekonstrukcí země. Zároveň však podle agentury Reuters nedovolí, aby byl Afghánistán prostředkem boje mezi cizími státy.

Vliv Moskvy

Prioritou Washingtonu podle Reuters i nadále zůstává zajistit, aby Afghánistán nesloužil jako základna pro útoky radikálů na Spojené státy a jejich spojence. Američané však nepředpokládají, že by jejich vojáci měli v zemi zůstat navždy.

Jednání v Moskvě, které se uskutečnilo souběžně s přípravami na jednání Tálibánců s americkým vyslancem Zalmayem Khalilzadem v Kataru, považují západní země za snahu Ruska získat vliv na jednání, která by měla vést zejména vláda v Kábulu.