Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Konflikt na Blízkém východě pohledem obyvatel Gazy a Izraele

Praha, Gaza, Tel Aviv /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ – Na Blízkém východě pokračují boje mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas, které ovládá pásmo Gazy. Deník vám přináší dojmy a pocity lidí, kterých se situace přímo dotýká.

20.11.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Pohled z Gazy

Obyvatel Gazy Mahmoud Rouka řekl Deníku: Mé děti křičí, když domem otřásají výbuchy raket

Obyvatel Gazy Mahmoud Rouka

Palestinec Mahmoud Rouka studoval žurnalistiku v Praze, od roku 1995 žije trvale v Gaze. Čechy naposledy navštívil na přelomu října a listopadu, do Gazy se vrátil den před zahájením bombardování.

Boje mezi Hamasem a izraelskou armádou trvají už týden. Jak to vypadá ve vašem okolí teď?
Dnes (v úterý – pozn. red.) je to zatím trochu klidnější. I tak jsou ale dál slyšet výbuchy 
a každou hodinu přicházejí zprávy o dalších obětech. Válka bohužel ještě neskončila.

V čem se běžný život v Gaze za poslední týden změnil nejvíc?
Všude je strach. Tady v Gaze neexistuje místo, kde by bylo bezpečno. Nefungují školy a také velká většina trhů a obchodů je zavřená. Každý je radši schovaný doma.
Lidé teď žijí jako v domácím vězení. Ven vycházejí, jen když docházejí zásoby potravin. Do toho je tu spousta komplikací. V částech města pravidelně na několik hodin vypadává elektřina a nafta je těžko k dostání. V nemocnici je mnoho zraněných, ale málo léků i lůžek. Problémy jsou i s pohřbíváním mrtvých, protože řada hřbitovů je u hranic s Izraelem, kam se lidé bojí.
Zároveň se ale znovu ukázalo, že Palestinci jsou velmi solidární. Těm, kteří v posledních dnech přišli o dům, sousedé často poskytují přístřeší a jídlo.

Jak teď vypadá váš běžný den?
Pracuji jako novinář a spisovatel. Normálně chodím do kanceláře a do terénu, ale teď jsem doma kvůli své rodině. Bojí se, aby se mi venku něco nestalo.

Co se vám honí hlavou, když okolo slyšíte exploze?
Když raketa vybuchuje kilometr odtud, můj dům se otřásá v základech. Funguji teď trochu jako amatérský rodinný psycholog.
Dcery při explozích křičí. Utíkají za mnou a já je pak musím uklidňovat, že se nám nic nestane. Ony jsou už ale přece jen větší. Můj bratr má tříleté dítě, které to snáší ještě hůř.

Naznačovalo něco, že se 
k takovému konfliktu schyluje?
Těžko říct. Mezi Hamasem a Izraelem je konflikt už hrozně dlouho. Po výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita byl relativní klid, ale vždy, když je nějaká dohoda, tak někdo najde důvod, aby znovu rozpoutal násilí.
Já chci jen žít v klidu a míru a myslím, že většina Palestinců chce to samé.

Neměli by tedy udělat první krok k příměří?
Myslím, že Izrael by měl složit zbraně jako první, protože je silnější. Mezi raketami je ale velký rozdíl, Izrael má vyspělejší techniku a následky jsou mnohem ničivější.

Troufl byste si odhadnout další vývoj?
Myslím si, že nějaká dohoda bude. Ale doufám, že to bude hodně rychle. A nevím, jak dlouho to pak vydrží. V Gaze řada lidí nemá ani motivaci něco budovat, když za rok může přijít další válka, která všechno rozboří.

Gaza

Pohled z Izraele

Obyvatelka Tel Avivu Karolina Zuntová řekla Deníku: Při první siréně mě přepadla panika, ale chci tu zůstat

Obyvatelka Tel Avivu Karolina Zuntová

Jako dcera tehdejší české diplomatky strávila Karolina Zuntová v izraelské metropoli osm let. Tel Aviv jí za tu dobu přirostl k srdci natolik, že se letos v létě vrátila, aby tam začala žít natrvalo.

Tel Avivu se rakety dlouho vyhýbaly, nedávno to ale přestalo platit. Změnil se nějak váš život v posledním týdnu?
Poprvé jsem slyšela sirénu oznamující vystřelenou raketu z Gazy na Tel Aviv. A pak ještě během toho týdne třikrát. Bydlím v Tel Avivu teprve od července, takže celkově prožívám velké životní změny, ale se zážitkem z těch posledních dní se zatím nedá nic srovnat.

Co jste zažívala při zvuku první sirény?
Měla jsem obrovský strach. Věděla jsem, co to je, ale nevěděla jsem, co mám v tu chvíli dělat. Byla jsem sama doma jen se psem a byla jsem zachvácená panickým strachem. Nikdy v životě jsem se tak nebála. Byla jsem sama 
v neznámé a strašidelné situaci. V tom se můj život změnil nejvíc.

Bála jste se při dalších sirénách méně?
Že bych si vyloženě zvykla, to se říct nedá. Ale druhou, třetí a čtvrtou sirénu jsem už prožívala víc v klidu. Sice roztřesená, ale bez paniky. Dbala jsem na bezpečnostní příkazy a modlila se. Hodně také pomáhá vědomí, že nás už teď pár dní chrání Železná klenba (protiraketový systém Izraele – pozn. red.). Nebát se vůbec ale jednoduše nejde.

Jak aktuální vyhrocenou situaci vnímají sami Izraelci?
Lidé chápali, že jsem se poprvé bála, ale oni už to berou s nadhledem a beze strachu. Taková situace je v Izraeli běžnou součástí života. Když protiraketová střela zasáhne na obloze cíl, lidé tleskají a jdou dál. Berou to hodně s humorem. Část lidí také doufá v invazi do Gazy, aby už byl konečně klid. Ale nevím, jestli by to pomohlo.

Změnilo se něco ve vašem zaměstnání?
Pracuji ve školce pro malé děti do tří let, a když se ozvala siréna, tak jsme si zkrátka sedli do chodby, kde nejsou okna. Můj přítel ale jezdí za prací každý den jinam a teď něco opravuje na jihu země. Trochu se o něj bojím, protože u pásma Gazy je situace mnohem vypjatější než tady. Ale oni stejně jeli. Je to hodně otázka víry. Izraelci to berou tak, že co se má stát, to se také stane.

Nezačala jste pod vlivem událostí posledních dní uvažovat 
o návratu do Česka?
Všichni mě odrazovali od toho, abych tu začala žít. Rodiče mi po zprávách o raketových útocích hned volali, že mi koupí letenku zpátky. Ale já to beru jako zkoušku, jestli to dokážu.
Teď je tu dva dny klid, ale je jasné, že za pár let nebo měsíců se stane něco podobného. Místní říkají, že Izraelcem se člověk stane tehdy, když si na to jednoduše zvykne. A já jsem se rozhodla, že se o to pokusím.

Autor: Martin Dohnal

20.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Zhruba 200 demonstrujících lidí se 16. prosince 2017 vydalo před pražský TOP hotel, kde se koná konference evropských protiimigračních stran pořádané hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD).
AKTUALIZOVÁNO
44 4

Okamura pozval Le Penovou a Wilderse do Prahy. Lidé skandují "Hanba"

Stanislav Šulc.
2

Komentář Stanislava Šulce: Rok 2017: Nevědomost je znovu síla

Čekají nás Vánoce na blátě. Na Štědrý den bude až pět stupňů nad nulou

V noci bude mrznout, ale přes den se zřejmě průměr nejvyšších teplot v Česku udrží další čtyři týdny nad nulou. Na Štědrý den může teplota přes den dosáhnout až plus pěti stupňů Celsia. Má pršet, nebo padat déšť se sněhem. Vyplývá to z měsíčního výhledu, který v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a krátkodobé předpovědi ústavu.

Skauti přivezli z Vídně Betlémské světlo. Předávali ho už na nádraží

/FOTOGALERIE, VIDEO/ – Cenný náklad přijel v sobotu těsně po půl sedmé večer k druhému nástupišti na brněnském hlavním nádraží. Skauti dovezli z Vídně Betlémské světlo. V neděli je na ranní bohoslužbě v katedrále svatého Petra a Pavla přivítá brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Do Jeruzaléma přijede americký viceprezident Pence, Fatah chystá demonstrace

Hnutí Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse svolává na příští týden demonstrace u příležitosti toho, že Jeruzalém navštíví americký viceprezident Mike Pence. Fatah bude protestovat proti změně americké politiky, jež se projevila Trumpovým uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Chanukový svícen opět září ve vile Stiassni. Po 80 letech

/FOTOGALERIE/ Výjimečná událost, jakou vila nezažila celá desetiletí, se v pátek odpoledne odehrála v brněnské vile Stiassni. Po osmdesáti letech tam totiž členové Spolku přátel vily Stiassni a brněnské Židovské obce zapálili chanukový svícen.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT