Republikánský prezident George Bush ovšem už předem oznámil, že jakýkoli zákon stanovující termín odchodu z Iráku vetuje.

Stažení vojáků obsahuje zákon o mimořádných výdajích, který vyčleňuje přes 95 miliard dolarů na válku v Iráku a na bojové operace v Afghánistánu. Na jeho znění, které obě komory původně přijaly v odlišné verzi, se v pondělí shodla dohodovací komise poslanců a senátorů.

Požadavek na stažení vojáků prosadili do zákona demokraté, kteří od začátku letošního roku mají v Kongresu většinu. Na přehlasování prezidentova veta ale dvoutřetinovou převahu nemají. Republikáni už dali na vědomí, že se za svého prezidenta postaví.

Do Bílého domu odešle Kongres zákon k podpisu zřejmě v pondělí, den před čtvrtým výročím Bushova projevu na palubě válečné lodi Abraham Lincoln, kde pod plakátem s nápisem Mise splněna oznámil konec hlavních bojových akcí v Iráku.

Demokraté podle názoru politických pozorovatelů zřejmě nebudou snahu o prosazení zákona prodlužovat a bránit tak financování vojáků v poli. Pravděpodobně navrhnou jiný zákon, který nebude obsahovat termín stažení, ale zaváže prezidenta k většímu tlaku na iráckou vládu, aby zintenzívnila úsilí vedoucí k uklidnění situace v zemi. Takový zákon by byl zřejmě pro Bushe přijatelný a jeho schválení by nebránil.

Financování války je zatím zajištěno do letošního července. Z parlamentních informací vyplývá, že nový zákon by se tedy měl projednat nejpozději koncem května.

Kongresem schválený zákon uvedl jako nezávazný termín ukončení odchodu bojových sil z Iráku 1. duben 2008. Jednotky mohou zůstat v Iráku i poté, ale jen na omezené misi zaměřené především na protiteroristické operace, na ochranu americké infrastruktury a diplomatů a na výcvik iráckých sil.

Odsun z Iráku by podle zákona měl začít už 1. července, pokud prezident nebude schopen doložit, že irácká vláda pokročila v odzbrojování povstalců a v omezování sektářského násilí a že směřuje k politickým dohodám například o rozdělování příjmů z ropy či o konání místních voleb. Zákon také krátí pomoc Iráku, pokud Bagdád nebude plnit své závazky směřující k ukončení násilí v zemi.

Členové Kongresu rozhodli o zákonu jen krátce poté, co velitel amerických sil v Iráku generál David Petraeus informoval parlament, že se v zemi objevují známky zlepšení situace a že potřebuje více času ke zjištění účinnosti nedávného posílení vojsk. Konstatoval také, že irácká vláda při zvládání násilí "dělá, co může".

Bush a většina republikánů varuje, že předčasné stažení vojsk z Iráku uvrhne zemi do ještě většího chaosu a posílí radikální skupiny. Demokraté ovšem tvrdí, že po loňských volbách dostali od Američanů mandát k přivedení vojáků zpátky domů a že je třeba nastolit ve vztahu k Iráku nový kurz.

Projednávání zákona provází ostrá přestřelka mezi demokraty a Bílým domem. Demokraté osočují Bushe z ignorování názorů občanů, zatímco prezident a jeho tým nazývají oponenty politickými oportunisty s poraženeckými postoji.

V zákonu o mimořádných výdajích v celkové výši přes 124 miliard dolarů Kongres také uvolnil 20 miliard dolarů, které Bushova administrativa nepožadovala, na zdravotní péči o vojáky a válečné veterány, na pomoc obětem hurikánu Katrina, na úlevu zemědělcům po přírodních katastrofách a na další programy. Také s touto částí předlohy Bílý dům nesouhlasí a při projednávání se dožadoval jejího vypuštění.

Zákonodárci do textu zařadili i body, které se tématu už vůbec netýkají. Zvedli minimální hodinovou mzdu z 5,15 na 7,25 dolaru a schválili daňové úlevy pro malé podnikatele ve výši 4,8 miliardy dolarů během příštích deseti let.

Sněmovna zákon schválila poměrem 218 ku 208 hlasům. V Senátu hlasovalo pro přijetí 51 senátorů, proti bylo 46.