Za klíčový bod v boji proti pandemii je považována široká vakcinace. Zatím nejdále je Británie, kde preparát firem Pfizer a BioNTech dostal už více než milion lidí. Spojené království přitom dnes začalo jako první aplikovat i očkovací látku vyvinutou britskou firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

V Německu, kde se dosud nakazilo téměř 1,8 milionu osob, je očkovaných přes čtvrt milionu. Kvůli pokračujícímu šíření infekce vláda hodlá prodloužit karanténu do konce ledna. V Polsku je už s vakcínou přes 50 tisíc lidí a úřady chtějí, aby jich do konce čtvrtletí bylo 2,7 milionu.

Italská vláda je znepokojená pomalým tempem očkování v regionech. Podle lékového regulátora AIFA bylo v zemi ze zhruba půl milionu dodaných dávek vakcíny použito k dnešnímu ránu 119 tisíc. Pomalý postup je kritizován i ve Francii, kde se začalo očkovat už 27. prosince, ale k 1. lednu vakcínu dostalo jen 516 osob. Nizozemsko má s očkováním začít až ve středu jako poslední země Evropské unie. Původně chtěla vláda ve větší míře očkovat až od 18. ledna, po kritice termín přesunula na 6. ledna.

V USA, kde počet obětí s nemocí covid-19 rychle stoupá, bezmála třetina lékařů, zdravotníků a dalších pracovníků v přední linii boje proti koronaviru váhá s očkováním. Odvolávají se na obavy z možných vedlejších účinků či na nedůvěru k vládním ujištěním, že je vakcína bezpečná.

Evropská komise zatím zajistila pro unijní země 300 milionů dávek, podle politiků z některých států by však v první fázi bylo potřeba více. Komise oponuje, že konkrétní výše objednávek záleží na státech samotných, nicméně už jedná o nákupu dalších dávek vakcíny od společností BioNTech a Pfizer.

Nakažlivější mutace

Obavy vyvolávají nakažlivější britské a jihoafrické mutace koronaviru. Vědci v JAR už testují, zda je vakcína účinná v boji s jihoafrickou mutací. Obavy z neúčinnosti očkovací látky na místní mutaci vyjádřil například britský ministr zdravotnictví Matt Hancock a odborníci z Británie.

Tyto mutace se už objevily mimo jiné i v Rakousku, přičemž ve dvou případech byly nakaženými děti ze Slovenska. Vzhledem k nepříznivému vývoji se Vídeň rozhodla prodloužit celostátní uzávěru, která měla skončit 18. ledna. Obchody, restaurace i sportovní a kulturní zařízení budou muset v Rakousku zůstat zavřené přinejmenším do 24. ledna.

S respektováním restrikcí vyhlášených kvůli koronaviru jsou problémy v řadě zemí. V Řecku například vlivná pravoslavná církev oznámila, že se nemíní podřídit novému vládnímu opatření, které předpokládá mimo jiné uzavření kostelů a dalších svatostánků. Svatý synod nařídil kněžím otevřít kostely pro věřící na středeční svátek Zjevení Páně.