Neustávající tlak špatných zpráv o koronavirové infekci si žádá protiváhu, takže není divu, že sociální sítě u nás i ve světě zaplavily minulý týden obrázky poskytující naději: do vyprázdněných italských Benátek se prý vrátily labutě, vodu v laguně zaplnily ryby, objevili se údajně dokonce delfíni. A do čínské vesnice se vrátili vzácní sloni, opili se kukuřičným vínem a usnuli v čajovém poli.

Zprávy o tom, jak se do míst, které vyprázdnila nákaza, vrací původní živočišné druhy, dosáhly okamžitě tisícovek sdílení na Facebooku i na Twitteru. Ze sociálních sítí je přebírala i některá média, protože vyvolávaly optimistickou náladu: příroda si našla svou cestu a nákaza je aspoň k něčemu dobrá.

Věc má ale háček: tyto zprávy jsou falešné. 

Labutě se nijak nevážou na koronavirus

Jak upozornil na svém webu časopis National Geographic, labutě, zachycené v lavinovitě se šířících příspěvcích, se v benátských kanálech objevují zcela běžně, protože jsou tam stálými obyvateli. "Benátští" delfíni zase byli ve skutečnosti natočeni v přístavu na Sardinii ve Středozemním moři, tedy v místě vzdáleném od Benátek stovky kilometrů.

Rovněž tak sloni, kteří se měli opít ve vesnici v hornaté provincii Jün-nan na jihu Číny, se nevrátili v důsledku onemocnění COVID-19, ani nijak roztomile nevyváděli. V provincii skutečně žijí, ale jejich množství ani přítomnost se v důsledku nákazy nijak nezměnila a reálná není bohužel ani zpráva o tom, že by se opili, a poté uložili ke spánku na čajové plantáži.

"Daný jev upozorňuje na to, jak rychle se mohou během krizového období šířit okouzlující zvěsti, příliš dobré, než aby byly pravdivé. Lidé sdílejí příspěvky vyvolávající emoce. Jsme-li ve stresu, mohou se stát radostné záběry zvířat doslova neodolatelné," upozorňuje časopis National Geographic.

Zprávu o labutích podle něj rozšířila uživatelka Twitteru a Instagramu Kaveri Ganapathy Ahuja. Její příspěvek zaznamenaly miliony lidí. "Neočekávaný účinek pandemie. Voda protékající benátskými kanály je poprvé úplně čistá. Opět v ní můžete vidět ryby, vrátily se labutě," napsala na svůj twitterový účet.

National Geographic tuto uživatelku, která žije v indickém Dillí, kontaktoval, aby se dozvěděl, jak ke svému závěru vlastně došla. Ahuja reportérům vysvětlila, že tyto fotografie zaznamenala na sociálních sítích a rozhodla se je publikovat pohromadě v jednom tweetu. Nevěděla prý přitom, že labutě žijí v benátských kanálech trvale a žily tam i předtím, než začal Itálii decimovat koronavirus.

"V tom tweetu šlo jen o to, že jsem chtěla sdílet něco, co mi v této pochmurné době udělalo radost. Nečekala jsem, že si to lidé začnou sdílet a že by to mohlo způsobit škodu. Stála bych o to, aby Twitter umožňoval pro takovéto okamžiky možnost úpravy," uvedla Ahuja pro National Geographic.

Tweet ale neodstranila a ani se k tomu nechystá. Zdůvodnila to tím, že voda v Benátkách je podle ní opravdu průzračnější než obvykle, protože se po ní pohybuje méně lodí, a to prý je důležité. Za obrovské množství retweetů své zprávy, která vlastně není pravdivá, je podle svých slov vděčná. "Je to můj osobní rekord a mazat to nechci," uvedla.

Lidé reagují humorem

U "cyničtějších" uživatelů sociálních sítí už tyto zprávy vyvolaly očekávanou reakci, a sice sklon ke vtipkování a bezuzdnému přehánění, v němž vyniká i český internet. Na sociálních sítích se tak objevily například koláže s žirafami na pražské Náplavce.

Internet také pobavily záběry neznámého italského vtipálka, který vyrazil do osiřelých ulic v převleku za dinosaura.

Jiné koláže zase zobrazily schéma koronaviru jako koloběhu života v přírodě.

Může to posílit dezinformace

Deník proti fake newsVěc však není jen úsměvná. Podle odborníka na vývoj webových aplikací a ověřování pravosti obrázků Paula Ordovezy může "nenasytná touha" po tom, aby se právě můj příspěvek stal virálním, podporovat tvorbu a šíření dezinformací. "Tyto zprávy mohou vést k předávkování euforií, a počet jejich retweetů se tak může zvýšit na tisíce."

"Když získáme hodně lajků a komentářů pod svým příspěvkem, poskytuje nám to okamžitou sociální odměnu. Jinými slovy nás to vede k tomu, že se cítíme dobře," uvádí Erin Vogelová, sociální psycholožka na Stanfordské univerzitě. několik studií podle ní ověřilo, že zveřejňování příspěvků na sociálních médiích podporuje lidskou sebeúctu.

Potřeba hledat věci, které podporují náš dobrý pocit, je navíc v současnosti silnější právě kvůli tomu, že se lidé snaží vyrovnat se s pandemií, oslabenou ekonomikou a náhlou izolací. "V době, kdy jsme všichni opravdu osamělí, je lákavé zveřejňovat něco, co nás udrží v dobré náladě, zejména pak, pokud to dává lidem naději. Myšlenka, že zvířata a příroda mohou v této krizi vzkvétat nám pomáhá dát nákaze pozitivní smysl - že tím vším procházíme z nějakého důvodu," říká Vogelová.

Tato naděje se stala tématem celé řady virálně se šířících tweetů. "Příroda zmáčkla reset," psalo se v tweetu, který zachycoval snímek delfínů, kteří se údajně "vrátili" do benátské laguny.

Sdílejte naději. Ale pravdivou

"Myslím, že lidé chtějí opravdu věřit v sílu přírody, protože jim to pomáhá vyrovnat se s nastalou situací. Doufají, že bez ohledu na to, co jsme udělali, je příroda na tolik silná, že se pokaždé znovu vzpamatuje," uvedla Vogelová.

Byť ale nejsou pohnutky k šíření falešných "šťastných zpráv" negativní, jejich dopad může být podle jejích slov přesto problematický. "V době, kdy se lidé cítí zranitelnější, mohou takové zprávy ještě víc prohloubit jejich nedůvěru. když zjistí, že dobrá zpráva není skutečná, může je to demoralizovat ještě víc, než kdyby vůbec žádnou takovou zprávu neslyšeli."

Sdílení nadějeplných zpráv má podle sociální psycholožky smysl, mělo by ale být založeno na realitě. "Jsem pro, aby lidé sdíleli pozitivní věci. Nemusí to být ani nic dramatického. Musí to ale být pravda," uvedla Vogelová.