Kliknutím zvětšíteV Brazílii za posledních 24 hodin přibylo dalších 57 152 nových případů nákazy koronavirem a 1437 úmrtí v souvislosti s covidem-19. S odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters. Virem se nakazil také bývalý kolumbijský prezident Álvaro Uribe.
Infekce se v Brazílii od propuknutí nákazy potvrdila již u 2 859 073 lidí, z nichž podle úřadů 97.256 zemřelo. O den dříve největší a nejlidnatější země Latinské Ameriky s 210 miliony obyvatel oznámila 51 603 nakažených a 1154 zemřelých.
Brazílie je po Spojených státech druhou pandemií nejhůře zasaženou zemí na světě. Odborníci nicméně upozorňují, že se virem SARS-CoV-2 ve skutečnosti nakazilo nejspíš ještě mnohem více Brazilců, než uvádějí oficiální statistiky; v zemi se totiž provádí málo testů.
Sousední Kolumbie, která má 49 milionů obyvatel, dosud zaznamenala bezmála 335.000 nakažených a 11.315 úmrtí. Nákazu testy prokázaly i u exprezidenta a nynějšího senátora Uribeho, který však podle svého týmu nemá žádné příznaky. Politikovi v úterý kolumbijský nejvyšší soud nařídil domácí vězení, je totiž podezřelý z podvodu a ovlivňování svědků.
Přes 6000 nových infekcí a 829 zemřelých dnes oznámilo Mexiko, kde celkový počet nakažených dosáhl 456.100. Zemřelých s covidem-19 latinskoamerická země se 126 miliony obyvatel eviduje 49 698, což z ní v tomto ohledu činí třetí nejhůře zasaženou zemi na světě po Brazílii a Spojených státech.
Mexická vláda však připouští, že skutečný počet případů nákazy je pravděpodobně ještě mnohem vyšší než uvádí oficiální statistiky.
Bolívie eviduje už víc nakažených než Čína, zmítají jí protesty
Bolívie překonala v počtu zaznamenaných případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 Čínu a je jednou z nejvíce postižených zemí v přepočtu na obyvatele. Jedenáctimilionová jihoamerická země eviduje už 85.141 nakažených, což je o několik stovek více než ohlásila dosud Čína, která má 1,4 miliardy obyvatel. Boj s nákazou v Bolívii v posledních dnech navíc komplikují blokády silnic, kvůli nimž nelze doplňovat v nemocnicích zásoby lékařského kyslíku. Ty dochází mimo jiné ve městě La Paz.
"Místní nemocnice mají zásoby kyslíku už jen na několik hodin a pokud situaci rychle nevyřešíme, následky budou fatální," citoval ve středu místní deník La Razón starostu La Pazu Luise Revillu. V tomto městě, které je sídlem vlády a má necelé dva miliony obyvatel, přibylo za posledních 24 hodin 909 nakažených, v celé zemi to bylo 1780.
Velké fronty lidí na doplnění kyslíkových bomb se tvoří také v dalších městech, mimo jiné Cochabambě a největší bolivijském městě Santa Cruz, jež má asi tři miliony obyvatel. V řadě nemocnic chybí i další zdravotnický materiál. Kvůli nedostatku lékařského kyslíku bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová vydala dekret zjednodušující dovoz kyslíku z ciziny a do La Pazu se kvůli blokádám silnic mají přivézt kyslíkové náplně letecky.
Důvodem protestů a blokád desítek silnic je další odklad prezidentských a parlamentních voleb kvůli covidu-19. Organizátoři protestů, jimiž jsou sdružení blízká straně exprezidenta Eva Moralese, požadují konání voleb už 6. září. Nejvyšší volební soud ale ve středu potvrdil, že budou 18. října.
V říjnu bude mít země nejhorší za sebou
Vláda se totiž domnívá, že v říjnu už bude mít Bolívie nejhorší v pandemii za sebou, vrchol epidemie očekává koncem tohoto měsíce či začátkem září. Protestující viní vládu, že se snaží zůstat co nejdéle u moci a zabránit vítězství kandidáta Luise Arceho z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS), které má nyní stále většinu v parlamentu. Prozatímní vládu totiž na podzim sestavila Áňezová, která byla předtím místopředsedkyní Senátu a hlavou země se stala poté, co ostatní vysocí představitelé státu utekli do ciziny. V čele Bolívie ji pak potvrdil soud.
Morales, který vládl Bolívii od ledna 2006 do loňského listopadu jako její první indiánský prezident, kandidovat nemůže. Nyní žije v exilu v Argentině a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu. Po listopadovém útěku z vlasti, k němuž byl donucen masovými protesty kvůli podle opozice zmanipulovaným volbám, šedesátiletý Morales podněcoval své příznivce k demonstracím proti prozatímní vládě, kterou viní z puče.
Poslední prezidentské volby v Bolívii se konaly loni 20. října a podle tehdejší nejvyšší volební instance je už v prvním kole vyhrál opět Morales. Opozice ale volby označila za zmanipulované a k jejich opakování vyzvala i Organizace amerických států (OAS).
Koronavirus SARS-CoV-2 se v Bolívii potvrdil mimo jiné u třetiny členů vlády i u prezidentky Áňezové. V souvislosti s covidem-19 v této zemi zemřelo na 3385 lidí, včetně prezidenta fotbalové federace Bolívie Césara Salinase (58), i on měl dýchací potíže a byl hospitalizován v La Pazu.
USA mají 1262 dalších úmrtí a přes 53 tisíc nových infekcí
Spojené státy za posledních 24 hodin zaregistrovaly 1262 dalších úmrtí v souvislosti s covidem-19 a přes 53.000 nově nakažených. S odvoláním na statistiku americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) o tom informovala agentura AFP. O den dříve země registrovala obdobné přírůstky.
Koronavirus se v USA od propuknutí nákazy potvrdil u celkem 4,82 milionu lidí, z čehož jich bezmála 158.000 zemřelo. Spojené státy s 328 miliony obyvatel jsou tak globálně pandemií nejhůře zasaženou zemí. Americký prezident Donald Trump i přesto zůstává optimistický a ve středu během tiskové konference zopakoval, že virus "zmizí".
S nárůstem nových případů se od konce června potýká hlavně jih Spojených států. Například Florida od propuknutí epidemie eviduje více než půl milionu případů. Stát s 21 miliony obyvatel registroval sice v posledních dnech nižší přírůstky infekcí, svůj podíl na tom však mělo uzavření testovacích center v souvislosti s tropickou bouří Isaias.
Ve Francii přibývá nakažených, země řeší nedostatečné testování
Ve Francii v posledních dnech rekordně přibylo případů nákazy koronavirem, země ale zároveň řeší i další velký problém: nemá dostatek zdravotníků, kteří by prováděli testy. Mnoho laboratoří je totiž uzavřeno, protože si tamní zaměstnanci vybírají letní dovolenou, napsala agentura AP.
Lékaři a další odborníci uvádějí, že nedostatek pracovníků, kteří by mohli provádět testy, je jen jednou z řady selhání, ke kterým nyní ve Francii dochází. I poradní sbor vlády tento týden označil testovací strategii v zemi za "dezorganizovanou a nedostatečnou".
"Zaprvé je nedostatek pracovníků, kteří provádí testy. Jestliže nepožádáme všechny pracovníky ve zdravotnictví, aby byli k dispozici, nebudeme mít dost lidí," citovala agentura AP lékaře Christophea Prudhommea z pařížského předměstí Bobigny. Testování by podle něj mělo být lépe organizované. Zatím totiž funguje systém, kdy "občan musí zavolat do sedmi až osmi laboratoří, než mu nějaká vyhoví a umožní test". Ten pak ale provede třeba až další týden, což je podle Prudhommea nedostatečné.
Francie ve středu informovala, že za posledních 24 hodin zaznamenala 1695 nových případů nákazy, což je nejvyšší denní nárůst od konce května. Narůstá i počet lidí umístěných na jednotkách intenzivní péče.
Podle mnohých odborníků je Francie nyní na nákazu lépe připravená, než tomu bylo na jaře. Testování je nicméně stále klíčové. "Virus nikam nezmizel. V některých regionech se počet nakažených dokonce zvyšuje," uvedl jeden z expertů na testování François Blanchecotte. "Musíme tomuto vývoji přizpůsobit naši testovací strategii," dodal. Testování by se podle něj mělo například zaměřit i na letoviska u moře či další turistické cíle, kde se shromažďuje množství mladých lidí.
Poté, co byla vláda kritizována kvůli nedostatečné testovací kapacitě v první vlně pandemie, nyní kabinet oznámil, že může být každý týden otestováno až 700 tisíc lidí. Minulý týden bylo provedeno rekordních 457 tisíc testů. Podle zdravotních úřadů ale počet nakažených stále roste dvakrát rychleji než je nárůst testovací kapacity.
François Blanchecotte má v této souvislosti obavy o budoucí vývoj, nicméně rozhodnutí dát lidem v laboratořích dovolenou, hájí. Tito lidé podle něj dlouhé měsíce pracovali přesčas a často museli odložit veškeré své prázdninové plány na později. Podzim nicméně může být ještě horší, myslí si francouzský expert na testování. "Víme, že září, říjen, listopad budou obtížné měsíce. Musíme být připravení," dodal Blanchecotte.
V Polsku přibylo rekordních 726 nových případů koronaviru
Polsko za poslední den zaznamenalo rekordních 726 nových nákaz koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na twitterový účet polského ministerstva zdravotnictví. Je to už pátý rekord během jednoho týdne, uvádí Reuters. Ve středu bylo hlášeno 680 nových případů.
Celkově se od začátku epidemie v osmatřicetimilionovém Polsku infekce potvrdila u 49.515 lidí, počet úmrtí s nemocí covid-19 vzrostl za minulých 24 hodin o 18 na 1774. Vyléčených je 35.642, dodalo ministerstvo.
Koronavirus se šíří především ve Slezsku, které sousedí s Českou republikou a které se potýká s šířením nákazy v uhelných dolech.
Polská vláda zvažuje kvůli zvyšování počtu případů zavedení přísnějších opatření v nejvíce zasažených regionech, například omezení počtu hostů na oslavách svateb, které jsou v posledních týdnech často ohnisky nákazy.
V Rusku přibylo 5267 případů nákazy, podobně jako ve středu
V Rusku za posledních 24 hodin přibylo 5267 případů nákazy koronavirem. Je to nepatrně více než ve středu, kdy úřady ohlásily 5204 nově infikovaných. Po komplikacích spojených s nemocí covid-19 zemřelo dalších 116 lidí, oproti středečním 144. S odvoláním na operativní štáb o tom dnes informovala agentura Interfax.
Celková bilance v Rusku narostla k dnešku na 871.894 infikovaných a 14.606 zemřelých. Na 676.357 osob se uzdravilo, z toho 7331 za poslední den.
Největším ohniskem nákazy je v současnosti hlavní město Moskva, kde úřady registrovaly 684 nových případů a 13 úmrtí. Rekordní přírůstek nakažených hlásí Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, kde bylo za poslední den zjištěno 39 infikovaných.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
