Na bezpečnost v londýnských ulicích bude dohlížet více než šest tisíc policistů, na průvody ulicemi se připravují tisíce příslušníků ozbrojených sil a další tisíce lidí se podílejí na organizaci celé události. Zatím se neví, kolik přesně to bude britské daňové poplatníky stát, je ale jisté, že půjde minimálně v přepočtu o desítky milionů korun. Už v sobotu 6. května se v Londýně uskuteční korunovace krále Karla III. a jeho chotě Camilly. 

Půjde o příležitost, kterou budou sledovat stovky milionů lidí na celé planetě. Důvod je nasnadě. Většina lidí korunovaci britského panovníka ještě nezažila, tou zatím poslední byla korunovace Alžběty II. před skoro 70 lety. Korunovace hlavy Spojeného království je navíc vůbec jedinou podobnou událostí v Evropě, a to i přesto, že na starém kontinentu existuje ještě jedenáct dalších monarchií (z toho devět konstitučních).

Jenže královské rodiny i vlády těchto zemí se postupně rozhodly od obřích, pompézních a drahých ceremonií ustoupit. Na rozdíl od Velké Británie se v nich odehrává nástup nového panovníka na trůn ve skromnějších kulisách. Dlouhým obřadem v chrámu se dvěma tisíci hostů i obřími průvody se tak Karel III. zcela vymyká. Další evropští králové a knížata, kteří na 6. května dostali do Westminsterského opatství pozvánku, mu mohou jen závidět. 

Koruna? A k čemu?

Velké korunovace ve zlatem vyšívaných rouchách za přítomnosti vzácných korunovačních klenotů s největšími diamanty světa jsou pro mnohé země už jen vzpomínkou z dějepisu. V Evropě jsou ale i konstituční monarchie, kde se korunovace nekonaly ani historicky.

Vše o korunovaci Karla III. najdete ve speciálu Deníku ZDE

Příkladem je Belgie, v jejímž čele nyní stojí král Filip, který i s manželkou dorazí v sobotu do Westminsterského opatství. Vládu ve své rodné zemi převzal v roce 2013, když abdikoval jeho otec. Pro Belgičany bylo střídání stráží v čele země slavnostním dnem - konala se bohoslužba na počest krále, jel v limuzíně Bruselem, kde jeho průvod lemovali příznivci monarchie s vlaječkami v ruce, a dokonce vystoupil s rodinou na balkon bruselského královského paláce, kde sledovali přelet stíhaček belgického letectva. 

Korunovace belgického krále Filipa:

| Video: Youtube

Akt korunování by ale člověk v nabitém programu hledal marně. Belgie totiž ani nemá korunovační klenoty, hlavním bodem „korunovace“ panovníka je tak něco mnohem civilnějšího. „Filip složil přísahu před parlamentem,“ připomněl oficiální převzetí moci novým panovníkem v Belgii list Oregon Live.

A třeba současná dánská královna Markéta II., která se po smrti britské Alžběty II. stala aktuálně nejdéle vládnoucím panovníkem v Evropě a také jedinou evropskou panovnicí, neměla ani to. „Neměla žádnou formální ceremonii. Zprávy o jejím nástupu na trůn byly oznámeny z balkonu paláce Christiansborg v Kodani,“ poznamenal list The Independent. Markétu II. z balkonu provolal královnou tehdejší dánský premiér Jens Otto Krag, a tím formální část oslav skončila. 

Korunovace se totiž v Dánsku v době jejího nástupu na trůn už více než století „nenosily“. A to přesto, že země má korunovační klenoty, korunovační židli i oděvy. „Nová éra začala se skončením absolutismu v roce 1848, a korunovace Kristiána VIII. v roce 1840 tak byla vůbec poslední. Od té doby se koruna používá za život panovníka jen jednou, nebo lépe řečeno jen v okamžiku panovníkovy smrti, kdy je vystavena na rakvi,“ uvedl web dánské Královské sbírky.

Přestože samotný akt korunovace z Evropy prakticky vymizel, důležitou součástí zbývajících evropských „korunovací“, respektive počátků vlády nového panovníka, jsou stále bohoslužby, které zejména v nábožensky založenějších zemích stále dokladují historické provázání koruny s církví. Třeba Lichtenštejnsko korunovaci nemá, ale současný lichtenštejnský kníže Hans Adam II. se zúčastnil bohoslužby na svou počest. 

Evropští panovníci

• Belgie: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Filip 

• Dánsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1972 v čele královna Markéta II.

• Lichtenštejnsko: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 1989 v čele kníže Hans Adam II.

• Lucembursko: konstituční monarchie (velkovévodství) - od roku 2000 v čele velkovévoda Jindřich I. Lucemburský

• Monako: konstituční monarchie (knížectví) - od roku 2005 v čele kníže Albert II. Monacký

• Nizozemsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2013 v čele král Vilém-Alexandr

• Norsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1991 v čele král Harald V.

• Španělsko: konstituční monarchie (království) - od roku 2014 v čele král Filip VI. Španělský

• Švédsko: konstituční monarchie (království) - od roku 1973 v čele král Karel XVI. Gustav

• Andorra: polovolená parlamentní diarchie (knížectví) - hlavou státu francouzský prezident Emmanuel Macron, zastupován Patrickem Strzodou a urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim

• Vatikán: absolutní monarchie, ekleziologická a volená teokracie - od roku 2013 v čele papež František

Hlavní bod: přísaha

I tak jsou ale ceremonie v současných evropských monarchiích mnohem civilnější než v minulosti. Zatímco Karel III. bude skládat slib ve Westminsterském opatství, mnohé jeho evropské protějšky jej skládají v parlamentu. „Třeba lucemburský velkovévoda je uveden do úřadu v lucemburském parlamentu, kde skládá přísahu na ústavu,“ přiblížil list The Independent. 

| Video: Youtube

A podobné je to i ve Švédsku. „Místo korunovace švédský panovník skládá přísahu při setkání švédského kabinetu. Poté se koná formální ceremonie ve Státní hale královského paláce ve Stockholmu,“ zmínil The Independent. Velmi podobné je to v Nizozemí, kde rovněž i v případě nástupu současného panovníka Viléma Alexandra na trůn nehrála hlavní roli koruna, ale složení přísahy. 

I současný španělský král Filip VI. po abdikaci svého otce nastoupil na trůn při skromném obřadu ve španělském parlamentu, kde mu sice u nohou na polštáři ležela koruna, na sobě ji ale neměl a byl oblečen v uniformě. Oslavy v Madridu ale byly mohutné, takže lidé stejně jako v dalších evropských monarchiích nebyli ochuzeni o průvod a možnost zahlédnout pozdrav nového krále.

V katedrálách byli do úřadu uvedení při "tradičnějších" obřadech současný monacký kníže Albert II. a norský král Harald V. Na nasazení koruny ale mohli oba zapomenout. Při norských „korunovacích“ je sice koruna položena na oltář, před kterým norský král poklekne, fyzicky ji ale na hlavě nemá při celém obřadu ani jednou. Bylo by to totiž považováno za nedemokratické.

„Haraldův obřad následoval příklad předchozího panovníka, kdy byla opulentní korunovace nahrazena jednodušší bohoslužbou, která původně bývala součástí korunovačních rituálů,“ popsal nástup Haralda V. na trůn web Royal Watcher Blog, podle kterého šlo o moderní interpretaci středověké tradice.