Srbové viní kosovského premiéra z válečných zločinů, jichž se měl dopustit v letech 1998 a 1999 během války v Kosovu, které tehdy bylo srbskou oblastí. Haradinaj byl tehdy šéfem Kosovské osvobozenecké armády UÇK. „Zabíjel jsem srbské policisty, srbské civilisty i neposlušné Albánce," vzpomínal kosovský expremiér Ramuš Haradinaj ve své knize Příběhy o válce a svobodě. 

I přes tuto skutečnost je mezinárodní společenství na straně Haradinaje, který v minulosti dvakrát (v letech 2008 a 2012) stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), vždy osvobodili pro nedostatek důkazů, ačkoliv mu hrozilo 20 let vězení.

Páky Bělehradu na vydání Haradinaje jsou slabé, jedinou možností bylo stíhání Interpolem na základě mezinárodního zatykače. Naposled k tomu došlo letos v lednu ve Francii, Haradinaj byl ovšem krátce po zadržení Interpolem propuštěn. K takovému opatření již nikdy nedojde – v neděli vydala srbská a kosovská média zprávu, že Interpol definitivně zrušil mezinárodní zatykač na Haradinaje, a to na základě dobrozdání mise OSN v Kosovu (UNMIK).

Srb na doživotí, Chorvat mrtev

K dobré zprávě pro Haradinaje došlo jen několik dnů poté, co byl generál bosenskosrbské armády Ratko Mladič uznán Mezinárodním trestním tribunálem vinným za zločiny spáchané během války v bývalé Jugoslávii v letech 1992 až 1995. Za své činy dostal doživotí.

Minulý týden rovněž došlo k bezprecedentní sebevraždě bývalého generála bosenských Chorvatů Slobodana Praljaka, který požil přímo v soudní síni kyanid draselný. Stalo se tak hned poté, co si vyslechl konečný rozsudek; po šesti hodinách Prljak zemřel.

Od vyhazovače k premiérovi


* Ramuš Haradinaj se narodil 3. července 1968 v kosovské vesnici Glodjane. V roce 1989 emigroval do Švýcarska, kde pracoval i jako vyhazovač v nočních klubech.

* Tam začal organizovat protisrbský odboj, v roce 1996 se vrátil do vlasti a stal se velitelem Kosovské osvobozenecké armády.

* Z napojení na kosovskou mafii, obchodující s narkotiky, zbraněmi i ženami, jej vinila mimo jiné i německá zpravodajská služba.

* Podle mnohých kritiků jako vůdce povstalecké armády a později takzvaného Kosovského ochranného sboru likvidoval srbské civilisty i nepohodlné Albánce, včetně bývalých spolubojovníků.

* V roce 2004 uspěl ve volbách a stal se kosovským premiérem. O rok později se funkce vzdal, když ho soud v Haagu obvinil z válečných zločinů.

* V roce 2008 byl zproštěn viny pro nedostatek důkazů poté, co podle prokuratury několik svědků záhadně zmizelo nebo zemřelo. Jeho zástupce přitom dostal šest let za podíl na mučení.