Obvykle se při hymně zpívá. V Kosovu to v neděli platit nebude. V nejmladší zemi světa by sice důvod měli – vstupuje v platnost ústava, symboly státu i státní svátky – hymna Kosovanů ale zazní beze slov. Žádná totiž nemá.

„Kdyby byla v albánštině, Srbové by ji nepovažovali za svou. A naopak. Spojuje ale neutrálně melodie všech etnik,“ tvrdil člen parlamentu listu Koha Ditore.

S novou ústavou jsou stejné potíže jako s hymnou nebo vlajkou.

Na oko symbolizují multietnický stát a Albáncům dávají pocit dalšího kroku k samostatnosti, na druhou stranu vše berou jako vnucený element Evropské unie a Spojených států. Z jejich ústav a právních principů vzešla i kosovská ústava.

Na první pohled je to poznat: v Kosovu vlají víc než modro-žluté kosovské vlajky (vycházející z vlajky EU) albánské rudé s orlicí nebo srbské trikolóry.

Srbové odmítají uznat, že vůbec nějaké samostatné Kosovo existuje. Navíc za situace, že ho uznalo jen 42 zemí světa včetně Česka, k ustavení státem s většinou pravomocí přitom potřebuje polovinu členských zemí OSN, tedy 97.

„Premiér Thaći nám sliboval, že má podporu nejméně stovky zemí, teď tu zavládla deprese a i USA došlo, že by měli svým spojencům domluvit, aby Kosovo uznali,“ řekl Deníku student politologie Belul Beqaj.

Daleko větší komplikací je, že společně s ústavou měla začít fungovat i civilní mise dvou tisíc evropských soudců, celníků, úředníků a policistů EULEX. Formálně v Kosovu jsou, nahradí misi OSN – UNMIK, ale právo operovat v Kosovu nemají.

„Jsme si vědomi, že bude velmi obtížné, abychom byli 15. června v den vyhlášení ústavy rozmístěni a plně akceschopní,“ přiznal mluvčí unijní mise Victor Reuter.

Kdo tedy bude dohlížet na dodržování práva není jasné.

„Nikdo neví, co se tu bude dít. Je tu právní chaos. Generální tajemník OSN chce předat správu Evropské unii, ale Rusko i Srbsko to blokují,“ dodal Beqaj.

Samotný kosovský premiér si z toho ale hlavu nedělá.

„Mise bude mít jen poradní funkci, Kosovo zvládne samo ukázat, že věci tu budou fungovat,“ prohlásil Hashim Thaći.

Co ústava tedy změní? Kosovská vláda převezme všechno kromě obrany – tu zajišťují vojáci NATO. Mise z Evropy je z pohledu Albánců, a paradoxně i Srbů, vnímaná jako okupační správa.

Cestovní pasy, které začne vydávat, ale většina zemí stejně uznávat nebude. Oficiální řečí se ustaví albánština a srbština. V obcích s převahou Turků, Romů a Bosňanů i jejich jazyk.

„Každý má právo na svobodné vyznání,“ stojí též v ústavě. Dodnes jsou přitom střety muslimských Albánců a pravoslavných Srbů na denním pořádku.

Přijímat se začnou i vlastní zákony. O železnicích, volném obchodu i organizaci voleb. Úřadovat už začal i historicky první ministr vnitra Skender Hyseni, vzniká i funkce ministra obrany, i když armádu po válce na konci 90. let mít nesmí. O budování pod patronací NATO a výzbrojí z USA se ale už uvažuje.

Po vyhlášení nezávislosti 17. února se tento den stává státním svátkem, podobně jako 28. listopad – albánský den vlajky. O svátcích vycházejících ze srbských tradic ale zákony zatím nemluví.