Vyplývá to z průzkumu OSN, který podle agentury Reuters dokládá etnické rozdělení této jihosrbské provincie, o jejímž budoucím statusu jedná Rada bezpečnosti OSN. Podle průzkumu by také více než polovina mladých kosovských Albánců nechtěla mít za sousedy Srby.

Srbské jednotky v letech 1998 až 1999 během války s kosovskými povstalci vyháněly z provincie albánské civilisty. Konflikt si vyžádal 10.000 obětí. Srbské tažení v Kosovu ukončila bombardovací akce NATO na jaře 1999, která ke smíření obou skupin rozhodně nepřispěla, píše Reuters.

"Etnicky motivované konflikty v 90. letech měly silný vliv na schopnost mladých lidí komunikovat s osobami z jiného etnika," konstatuje zpráva, kterou dnes zveřejnil Program OSN pro rozvoj (UNDP).

V přibližně dvoumilionovém Kosovu, ve kterém etničtí Albánci tvoří 90 procent obyvatel, v současnosti žije asi 100.000 Srbů, mnozí z nich v uzavřených komunitách.

Spojené státy a Evropská unie se vyslovují pro nezávislost Kosova, ze začátku omezenou dohledem EU. Kosovští Srbové by měli mít rozsáhlá menšinová práva. S tímto plánem, který navrhuje zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN Martti Ahtisaari, nesouhlasí Rusko. Moskva, tradiční spojenec Srbska, má v Radě bezpečnosti OSN právo veta.