„Podíl celosvětové populace, která kouří tabák, se snížil z 27 procent v roce 2000 na 20 procent v roce 2016, takže bylo dosaženo pokroku,“ řekl Douglas Bettcher, ředitel WHO pro předcházení nepřenosným chorobám. V průmyslově vyspělých zemích přitom klesá počet kuřáků rychleji než v rozvojových zemích.

„Jedním z hlavních faktorů, které brání zemím s nízkým a středním příjmy snížit počty kuřáků, je ten, že čelí odporu tabákovému průmyslu,“ dodal Bettcher. Tabákový průmysl si v těchto zemích přeje neomezenou propagaci svých výrobků a drží ceny cigaret nízko, aby byly cenově dostupné pro mladé lidí. Ti mají nahradit zákazníky, kteří v důsledku kouření zemřou.

Pokrok ve snižování počtu kuřáku je nerovnoměrný. Jediným regionem, který pravděpodobně splní plán snížit počet kuřáků do roku 2025 o 30 procent v porovnání s rokem 2010, je tak americký kontinent. To nicméně neplatí o Spojených státech, kde kampani proti kouření hází klacky pod nohy nedostatečné zdanění cigaret a spory o varovné nápisy na krabičkách.

V části západní Evropy se pak v současnosti projevuje do jisté míry stagnace v počtu kuřáků. Hlavní příčinou je pak to, že ženy nedokázaly přestat kouřit. Naopak na Blízkém východě se počet kuřáků zvyšuje. Největší počet kuřáků mají dvě nejlidnatější země světa – Čína a Indie. V první jmenované kouří 307 milionů lidí a v druhé 107 milionů lidí. Za nimi následuje Indonésie se 74 miliony kuřáků.

Celkem pak podle statistik WHO kouří po celém světě 1,1 miliardy dospělých. Každý rok pak tabák zabije více než sedm milionů lidí, z čehož tři miliony připadají na kardiovaskulární choroby spojené s kouřením.