Kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque a Evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Louis Michel ve čtvrtek v Havaně podepsali prohlášení, které je podle obou stran výrazem „úcty k politické nezávislosti ostrova a nezasahování do jeho vnitřních věcí“.

Průvodní hospodářská smlouva se týká spolupráce v oblasti obchodu, ochrany životního prostředí, vědy a nových technologií. Evropská komise, výkonný orgán 27členné Evropské unie, bude na základě dohody investovat do společných projektů 20 až 25 milionů eur.

Kuba navíc dostane jednorázovou finanční injekci v hodnotě dvou milionů eur na obnovu země po pustošivém řádění hurikánů Gustav a Ike.

Příchod změn

Unie uvalila v roce 2003 na Kubu diplomatické sankce poté, co Castrova samovláda uvěznila 75 údajných protivníků komunistické doktríny. Na 55 z nich je nadále násilně zadržováno v kubánských trestnicích.

Po nástupu Raúla Castra do čela „ostrova svobody“ v lednu letošního roku se objevily naděje, že by mohlo dojít byť k částečným reformám a uvolnění režimu. EU proto v červnu odsouhlasila stažení sankcí s tím, že si vymínila pravidelný každoroční „dohled“ nad dodržováním lidských práv.

Autoritářská vláda reagovala oznámením, že nedovolí unii, aby se vměšovala do kubánských vnitřních záležitostí. Zároveň souhlasila s obnovením oficiálního politického dialogu, který byl v rámci odvetných unijních opatření přerušen.

Postoj USA nezměněn

Kubánská vláda považuje politické vězně či disidenty obecně za osoby najaté znepřátelenými Spojenými státy, které otevřeně podporují „podvratnou činnost“ na ostrově.

Washington v této souvislosti zůstává na svých pozicích a bude nadále uplatňovat obchodní embargo, které na Havanu uvalil před 46 lety.

Americký ministr obchodu Carlos Gutierréz prohlásil, že vláda nebude v žádném případě následovat evropský vzor.