Třiasedmdesát poslanců z celkem stojedenáctičlenného parlamentu se zúčastnilo jednání, které začalo zpěvem kurdské hymny. Uvedla to agentura DPA s odkazem na kurdský zpravodajský portál Rudaw. Zasedání bojkotovaly strany Gorran (Změna) a Kurdské islámské společenstvo, které vyzývalo k odložení referenda na blíže neurčenou dobu. 

Plán uspořádat referendum o nezávislosti oznámili kurdští političtí lídři letos v červnu. Bagdád referendum odsoudil a označil je za "neústavní" a "jednostranné". Plán znepokojil také islámské země, které s Irákem sousedí, Turecko, Írán a Sýrii, které se obávají, že by mohl povzbudit jejich vlastní kurdské menšiny k tomu, aby se také odtrhly. 

Poslanec Omed Khoshnaw za Kurdskou demokratickou stranu (KDS) označil referendum za "poselství míru" Bagdádu i sousedním zemím. "Naše strana věří, že neexistuje žádný jiný způsob kromě nezávislosti, jak lidem v Kurdistánu zaručit, že už se nikdy nebude opakovat genocida," uvedl.

Kurdové čelili koncem 80. let minulého století několika vojenským útokům tehdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna, včetně napadení chemickými zbraněmi. V posledních letech pak vzrostlo mezi Bagdádem a Kurdistánem opětovně napětí kvůli dělbě moci, územním sporům a příjmům z ropy. 

Kurdské referendum o nezávislosti nepodporují ani Spojené státy americké a jiné západní mocnosti, protože se obávají, že vyvolá nepokoje v celém regionu a naruší vojenské operace proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii.

Premiér Kurdistánu Masoud Barzani nicméně v pátek vyloučil, že by se hlasování o nezávislosti mohlo odložit. "Pokud jde o referendum, nemáme žádnou alternativu, proto se bude konat podle plánu," uvedl Barzani, který obvinil iráckou vládu v Bagdádu, že zničila "partnerství" s Kurdistánem. "Odmítáme být jejich služebníky. Legitimita referenda pochází od lidí v Kurdistánu, ne zvnějšku," řekl Barzani.

Irácký parlament referendum odmítl a odvolal z funkce guvernéra severovýchodní irácké provincie Kirkúk, který je podpořil.