Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kurz získal pověření sestavit vládu, pro Rakousko to znamená nový směr

Rakouský prezident pověřil v pátek v poledne šéfa vítězných lidovců (ÖVP) Sebastiana Kurze sestavením vlády. Pokud Kurz s tímto úkolem uspěje, stane se nejmladším premiérem na světě. Jeho případná vláda by přitom znamenala změnu i v přístupu k Česku.

20.10.2017 5
SDÍLEJ:

Sebastian Kurz a Alexander Van der BellenFoto: ČTK/AP/Ronald Zak

S vyjádřením víry, že rakouská politika najde novou kulturu dialogu a důvěry, dnes pověřil rakouský prezident Alexander Van der Bellen předsedu Rakouské strany lidové Sebastiana Kurze vedením politických rozhovorů s cílem sestavit novou rakouskou vládu. Ta by podle něj měla hrát aktivní roli při formování budoucí společné Evropy. V této souvislosti Van der Bellen ocenil, když Kurz prohlásil, že proevropská orientace je pro něj při sestavování koalice základní podmínkou.

Jedenatřicetiletý ministr zahraničí a pravděpodobný příští rakouský kancléř Sebastian Kurz se po svém nástupu do čela ÖVP stal rychle hvězdou rakouské politiky. Do kapsy mu jak hrálo sebevědomé  a přirozeně působící vystupování, tak i trend současné Evropy, v níž se mladí politici rychle dostávají do vrcholných funkcí (kromě Kurze je příkladem devětatřicetiletý francouzský prezident Emmanuel Macron nebo osmatřicetiletý premiér Irska Leo Varadkar).

Kurzova kariéra začala v roce 2011, když se stal náměstkem ministra pro sociální integraci. Rychle proslul svými tvrdými postoji k cizincům. Navrhoval například bonusy pro firmy, které budou zaměstnávat pouze Rakušany a ne cizince z Evropské unie ani třetích zemí. Chtěl také odebrat dávky pro děti cizinců. Právě tyto body se týkají také České republiky

Především se ale "proslavil", když loni v březnu uzavřel takzvanou balkánskou cestu přes Rakousko do Německa. Tento krok se ale nesetkal ani u německé politické reprezentace ani v Bruselu s pozitivní odezvou, protože Kurz jím pouze přenesl problém jinam.

"To není celkové řešení problému,“ prohlásila na jeho adresu šéfka německé vlády Angela Merkelová. Podle ní Kurz  nechal bez dalšího uvíznout uprchlíky v Řecku. Merkelová poté věnovala hodně diplomatického úsilí vyjednat dohodu s Tureckem a současně trvala na systému kvót přerozdělujících uprchlíky mezi ostatní země.

Ani v jedné této věci se s ní mladý ambiciózní politik neshodl.

K problému přístupových rozhovorů Evropské unie s Tureckem halasně prohlásil, že je čas tato přístupová jednání ukončit, protože Turecko v EU nikdy nebude. Letos v červenci zakázal vstup tureckého ministra hospodářství do země, když se ten chtěl zúčastnit kontroverzních "oslav" rakouských Turků, kteří si připomínali roční výročí neúspěšného pokusu o turecký převrat.

Německou "vítací" kulturu Kurz opakovaně kritizoval, kvóty odmítal a vyzýval ostatní země, aby plán přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé evropské státy nepodporovaly.

Brusel ho za to kritizoval s tím, že se pouze snaží získat body na domácí scéně.

Podle rakouského listu Die Presse je mladý politik výborný řečník, ale nedisponuje velkým charismatem a ani příliš neprojevuje smysl pro humor. Nerad se vyjadřuje o svém soukromí - když se ho ptali, zda má v plánu sňatek se svou mnohaletou přítelkyní Susanne Thierovou, omluvil se, že rád odpoví na jakoukoli otázku, ale do obýváku si nikoho zvát nebude.

Pochází z inženýrsko-učitelské rodiny (jeho matka je učitelka dějepisu), v níž se oba rodiče aktivně zajímali o politiku. Po gymnáziu  absolvování vojenské služby studoval práva, ale studia nedokončil a zamířil do politiky, kde začal rychle stoupat vzhůru.

V roce 2009 se stal předsedou mládežnické organizace rakouských lidovců a od dva roky později (v pouhých 24 letech) už působil na postu státního tajemníka pro integraci menšin. V roce 2013 se stal nejmladším ministrem zahraničí v rakouských dějinách.

V Rakousku vyvolalo jeho jmenování do vysoké státní funkce pohoršení, ale Kurz si rychle získal respekt tím, že mluvil o problému věcně a navzdory svému tvrdému přístupu začal zavádět nástroje, které měly imigrantům usnadnit integraci do společnosti.

Konkrétně šlo zejména o výuku němčiny, k níž se snažil imigranty přimět za pomoci ambasadorů z řad úspěšně integrovaných osobností, které přišla do Rakouska ze zahraničí. Na druhé straně usiloval o zastavení migrační vlny.

V letošním roce na sebe už jako ministr zahraničí znovu připoutal pozornost, když prosadil zákaz nošení arabských burek na ulici - věc, kterou coby tajemník pro integraci nechtěl řešit. "Trend se změnil. Burky se na rakouských ulicích objevují pořád víc a víc, a to nejen v turistických oblastech. Setkávám se s nimi také u nás v Meidlingu," uvedl ke svému obratu, který přispěl k tomu, že začal být osočován z populismu a ze snahy prosazovat líbivá řešení.

Pod Kurzovým vedením se změnili i lidovci. Když v červenci přebíral funkci předsedy, vymínil si, že bude mít mnohem silnější pravomoci a nebude muset poslouchat některé stranické organizace. Poslední slovo měl při schvalování kandidátek i programu.

Při prosazování těchto změn mohl argumentovat tím, že právě díky němu se obrátil trend klesající podpory, který lidovce v souvislosti s imigrační vlnou od roku 2015 provázel. Zatímco koncem loňského roku se jejich preference propadly až k 18 procentům, pod Kurzovým vedením s deklarovaným tvrdším přístupem k migrantům se rychle dostali nad 30 procent. 

Antiimigrační téma, již dříve nastolené Svobodnými a nyní využité lidovci, totiž v Rakousku jasně rezonuje. "Samozřejmě jsou i jiné problémy: pracovní místa, zdravotnictví, školský systém. Ale imigrace a islám jednoznačně dominují," uvedla už před časem vídeňská radní za sociální demokracii Renate Weichselbaumová.

Autor: Jaroslav Krupka

Místo události:
20.10.2017 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Juraj Chmiel
3

Velvyslanec Chmiel vysoudil přes dvě stě tisíc korun. Stíhán byl neprávem

Ponorka A.R.A. San Juan
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Bouchání do stěny. Námořnictvo možná zachytilo ztracenou ponorku

Mají se stavět mešity? Kandidáti odpovídali na 30 otázek ANO/NE, podívejte se

/VIDEO/ Víte, kdo má zbrojní průkaz, kdo podporuje stavbu mešit v Česku nebo který uchazeč o Hrad chce přijmout euro? Celkem na 30 otázek odpovídali prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Mirek Topolánek při cestě prezidentským vlakem. Prohlédněte si galerii, jak se vyjádřili k jednotlivým tématům.

Nová Sněmovna odstartovala: Poslanci se hádali o imunitní výbor

Zákonodárci vzešlí z říjnových voleb dnes složili slib a poprvé zasedli do poslaneckých lavic. Hladký průběh jednání se ale zadrhl na návrhu počtu členů mandátového a imunitního výboru (MIV).  

Blázni, nebo hrdinové? Názory mladých Japonců na piloty kamikaze se různí

Za druhé světové války tisíce japonských dobrovolníků narukovaly k pilotům kamikaze. Ti se pak s letadly plnými výbušnin vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Současná anketa britské stanice BBC ukazuje, že díky vlivu nacionalistů se sebevražední letci v očích nové generace opět stávají hrdiny.

Opravdu nejde o vtip: londýnské autobusy by mohly jezdit na kávu

Americká stanice CNN přišla se zdánlivě úsměvnou zprávou. Známé dvoupatrové autobusy v Londýně možná už brzy budou jezdit na nové biopalivo, jehož základní složkou je kávový olej.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT