Ilovajská operace byla jednou ze zlomových událostí donbaské války. V srpnu 2014 se ve městě ležícím asi sto kilometrů severovýchodně od Doněcku ocitl v obklíčení ukrajinský sbor. Přestože obě bojující strany dosáhly dohody o tom, že Ukrajinci obležené město vyklidí, vyhrazený ústupový koridor byl vystaven povstaleckému ostřelování. Celkové ztráty Kyjev nepřiznal, podle nepotvrzených informací zahynulo 500 až 1000 ukrajinských vojáků.

Podle ukrajinského vojenského prokurátora Anatolije Matiose generál Gerasimov ilovajskou operaci naplánoval a sám osobně na místě řídil. Rozhodnutí o jeho stíhání bylo údajně do Ruska doručeno, ukrajinští vyšetřovatelé mají prý potvrzení o jeho převzetí. Kromě Gerasimova je stíháno deset dalších ruských vysokých důstojníků, jejichž jména ale Marios neuvedl.

Tři a půl tisíce ruských vojáků

Gerasimov podle ukrajinských vyšetřovatelů pracoval na útočných plánech proti Ukrajině od roku 2013. Od jara loňského roku byl z jeho příkazu organizován výcvik a vyzbrojování útočných oddílů, které pak v Donbasu operovaly s pomocí ruských polovojenských skupin a agentů vojenské rozvědky GRU. Přímo do ilovajské operace se podle Kyjeva zapojilo 3500 ruských vojáků.

Ruské ministerstvo obrany dnes v Moskvě vydalo prohlášení, podle něhož mu o stíhání Gerasimova není nic známo. Podle ruského prohlášení je záhadou, kdo mohl uvědomění o trestním stíhání v Rusku převzít. Ruské ministerstvo obrany je prý připraveno zorganizovat setkání s ukrajinskými vyšetřovateli, s nimiž prý učiní „krátký proces, na který hned tak nezapomenou".