Plán neobsahuje kontroverzní plošné zdanění vkladů, avšak vklady nad 100.000 eur budou zdaněny. Dvě největší kyperské banky také čeká hluboká restrukturalizace – bude uzavřena banka Laiki, která je druhým největším finančním ústavem v zemi, a pojištěné vklady do 100.000 eur se z Laiki přesunou do největší kyperské banky Bank of Cyprus. Vklady nad 100.000 eur budou zatím zmraženy, dokud se nestanoví daň z těchto vkladů.

Dohody bylo dosaženo několik hodin před vypršením lhůty, po které hrozilo zastavení finanční pomoci Evropské centrální banky a zřejmě i státní bankrot Kypru. O detailech pomoci se bude jednat ještě v dubnu a první splátku z pomoci by země mohla podle šéfa záchranného fondu ESM Klause Redlinga dostat počátkem května.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po setkání se členy Euroskupiny řekla, že plán je komplexní a důvěryhodný a že doporučí výkonné radě MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. „Tato dohoda poskytuje základ pro obnovu důvěry v bankovní systém, který je důležitý pro podporu růstu," uvedla Lagardeová. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.

Restrukturalizaci ruské půjčky pro Kypr

Dohoda zřejmě významně postihne bohaté Rusy s velkými vklady na Kypru. Ruský premiér Dmitrij Medveděv zdanění vkladů zkritizoval, nicméně prezident rozhodl, že vláda bude jednat o restrukturalizaci ruské půjčky pro Kypr. Bude se tak podílet na pomoci pro zemi, jak slíbila. Kypr již dříve požádal Rusko o prodloužení splatnosti úvěru 2,5 miliardy eur z roku 2011, a také o snížení úrokové sazby na 2,5 procenta ze současných 4,5 procenta. O restrukturalizaci úvěru jednali představitelé Kypru v Rusku už minulý týden, avšak bez úspěchu, připomíná agentura Reuters.

Banky na Kypru jsou zavřené už déle než týden a zatím se neví, kdy budou znovu otevřeny. Podle evropských činitelů se o tom rozhodne dnes. Kyperská vláda již rozhodla, že po otevření bank budou na přechodnou dobu platit omezení pohybu kapitálu, která mají zamezit hromadnému vybírání vkladů a následnému masivnímu odlivu kapitálu.

Dnešní dohodu nemusí schvalovat kyperský parlament, protože nezavádí jednorázovou daň z depozit. Z technického hlediska půjde i v případě ztrát z velkých vkladů o součást restrukturalizace bank, již kyperský parlament schválil v pátek.

Šéf kyperského parlamentního výboru pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos dnes uvedl, že majitelé účtů u Bank of Cyprus zřejmě přijdou o 30 procent svých vkladů nad 100.000 eur. V případě druhé největší kyperské banky Laiki budou zřejmě ztráty ještě vyšší.

Zdanění vkladů

EU a MMF žádaly, aby před poskytnutím zahraniční pomoci Kypr vlastními silami shromáždil 5,8 miliardy eur. Právě tyto peníze mají pocházet ze zdanění vkladů a restrukturalizace bank. Laiki by měla přispět částkou kolem 4,2 miliard eur a Bank of Cyprus 1,2 miliardy. Kromě střadatelů ztráty utrpí také akcionáři a držitelé dluhopisů bank.

Eurozóna dnes zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za hlavní příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100.000 eur.

Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu, když se jeho banky dostaly do vážných finančních problémů kvůli svému silnému napojení na problematické Řecko. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok nemá přístup na kapitálové trhy. Kypr je třetím nejmenším členem eurozóny.