Kypr, rozdělený od roku 1974 na řeckou a tureckou část, má poprvé po čtyřiatřiceti letech reálnou šanci na sjednocení. V čele obou republik stojí totiž umírnění politici, schopní dohodnout se.

Prezident mezinárodně uznané Kyperské republiky Demetris Christofias, která se nachází v jižní části ostrova a kterou tvoří řecká populace, zahájil v pátek se svým tureckým protějškem Mehmetem Ali Talátem ze severní části země přímé rozhovory, jež mají rozdělení ostrova definitivně ukončit. Místem jejich schůzky bylo letiště v hlavním městě ostrova Nikósii.

"Cílem přímých rozhovorů bude najít oboustranně přijatelné řešení kyperského problému, které bude zaručovat základní a zákonná práva a zájmy kyperských Řeků a Turků," uvedl šéf mise OSN na Kypru Taye-Brook Zerihún, jenž setkání v nárazníkové zóně zprostředkoval.

Pozitivním signálem pro zlepšení oboustranných vztahů bylo otevření hraničního přechodu v rozdělené Nikósii letos v březnu. Gestem dobré vůle chtěli dát oba prezidenti najevo, že existuje možnost pro obnovení vzájemných rozhovorů a následné spojení obou částí Kypru.

Referendum o sjednocení, předložené v roce 2004 tehdejším generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, ztroskotalo na zamítavém stanovisku kyperskořeckého obyvatelstva. Kyperští Turci se sice ve vlastním plebiscitu vyslovili jasně pro, přesto do Evropské unie v květnu téhož roku vstoupili jen jejich řečtí sousedé. Ti v očích mezinárodního společenství nadále reprezentují celý ostrov.

Po invazi turecké armády se Kypr v roce 1974 rozdělil na dvě části. Od té doby tvoří dvě třetiny ostrova řecký jih, severní část obývají Turci. Ti v roce 1983 vyhlásili na svém území nezávislost, kterou však s výjimkou Ankary nikdo neuznal. Pokračující rozdělení Kypru je zásadní překážkou pro případný vstup Turecka do Evropské unie.

Tomáš Novák