Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Le Penová neprorazila. I díky spojenectví rivalů

Paříž - Nacionalisté nezískali ani jeden region, podíl na tom má i semknutí příznivců levice a pravice. Ani vítězná Sarkozyho strana ale neslaví.

15.12.2015 15
SDÍLEJ:

Marine Le Penová Foto: čtk

Navzdory tomu, co šéfka nacionalistické Národní fronty (FN) Marine Le Penová tvrdila před týdnem po prvním vyhraném kole regionálních voleb, její strana zatím není „první stranou Francie" a tradiční strany nejsou mrtvé. V rozhodujícím nedělním druhém kole nezískali nacionalisté jediný region a s 27,3 procenta hlasů skončili celkově až třetí.

Celkový triumf nakonec slaví pravicoví Republikáni exprezidenta Nicolase Sarkozyho, kteří získali 40,6 procenta hlasů a budou řídit sedm z celkem 13 krajů. Vládní socialisté s dalšími levicovými stranami sice ztratili dosavadní pozice, dál ale povedou pět krajů a se ziskem 31,7 procenta skončili druzí. Pouze Korsiku jako obvykle povedou tamní nacionalisté. Výsledek vedle unijních představitelů přivítal i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. „Znamená to, že Francie má velkou většinu občanů, kteří nechtějí, aby se začala měnit na scéně Evropy, aby se z ní stala země méně otevřená spolupráci a méně tolerantní," míní český ministr.

Premiér: Nebezpečí není zažehnáno

Úspěchu FN nakonec zabránily i taktické hlasy levicových voličů, kteří v duchu hesla „kohokoliv jen ne Le Penovou" se zatnutými zuby volili kandidáty pravicových Republikánů. Riskantní rozhodnutí vládních socialistů stáhnout své kandidáty ve dvou klíčových regionech Nord-Pas-de-Calais-Pikardie a Provence-Alpes-Côte d'Azur, kde v prvním kole uspěla šéfka FN a její neteř Marion Maréchalová-Le Penová, zjevně přineslo kýžený výsledek.

Předsedkyně FN to označila za „intelektuální terorismus" a vzkázala, že se alespoň naplno vyjevily vazby mezi stranami, které se ve Francii tradičně střídají u vlády.

Konečný výsledek voleb přitom rozhodně neznamená, že by zmíněné dvě strany měly těžké časy za sebou.

I přes konečnou porážku jde totiž o nejlepší výsledek FN v historii a je zjevné, že preference nacionalistů pod vlivem nedávných teroristických útoků v Paříži, migrační krize i vysoké nezaměstnanosti posílily. I ve druhém kole pro FN hlasovalo zhruba 6,8 milionu Francouzů, nejvíce za více než čtyřicetiletou historii strany, a socialistická vláda si je toho moc dobře vědoma.

„Nebezpečí krajní pravice nebylo zažehnáno, k tomu je naopak daleko, a já nezapomínám na výsledky prvního kola," reagoval na výsledky voleb premiér Manuel Valls s tím, že vláda teď musí víc naslouchat občanům a jednat rozhodněji. Poznamenal přitom, že nejde spoléhat na to, že se lidé znovu semknou proti něčemu, ale je nutné dodat vlastní pozitivní vizi.

Prezidentské volby na dohled

I šéf Republikánů, měl navzdory celkovému vítězství strany daleko k euforii. „Nemůžeme přecházet od jedněch voleb ke druhým, jako kdyby nám Francouzi nic neříkali," řekl Sarkozy s tím, že výsledky voleb byly jasným varováním. Podle francouzského exprezidenta nyní vláda musí přijít s odpověďmi i na „nepříjemné otázky".

Nepříjemnou pachuť má přitom průběh voleb i pro samotného Sarkozyho. Špičky jeho strany se totiž ani v posledních dnech kampaně v přítomnosti exprezidenta příliš neukazovaly, což neuniklo pozornosti francouzského tisku.

Ačkoliv Sarkozy chce v roce 2017 kandidovat na prezidenta, uvnitř strany stále zaznívají i hlasy, že vhodnějším kandidátem by byl například proevropsky orientovaný 
expremiér Alain Juppé. Sarkozymu navíc může uškodit jeho rozhodnutí nespolupracovat se socialisty proti FN – Republikáni na rozdíl od levice ponechali své kandidáty ve všech regionech.

Výsledek voleb přitom podle agentury Bloomberg znamená i problém pro prezidentské ambice Le Penové. FN totiž nedokázala zvítězit ani v regionálních volbách, ačkoliv proporční volební systém a nízká účast v regionálních volbách by jim měl nahrávat o něco víc.

Ukázka, že se voliči levice a pravice dokážou semknout proti FN, tak ve výsledku možná nejvíc oživuje naděje současného prezidenta Francoise Hollanda. Pokud by se mu navzdory nynějším mizivým preferencím podařilo do druhého kola probojovat s Le Penovou, dost možná by prezidentské křeslo obhájil.

Autor: Martin Dohnal

15.12.2015 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
Předvolební debata v deníku 19.10.2017
13

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

Vojáci v syrském městě Rakká
6

Osvobozené, ale v troskách. Syrské město Rakká bylo během bojů úplně zničeno

V Olomouci se střetli fanoušci Kodaně a Zlína, vzduchem létaly dlažební kostky

/VIDEO/ Čtvrteční fotbalový zápas evropské ligy mezi Zlínem a Kodaní v Olomouci se neobešel bez problémů.

O obchodu se zatím bavit nebudeme, odmítla Merkelová Mayovou

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte zamítli žádost britské premiérky Theresy Mayové, aby se téma jednání o brexitu přesunulo na obchod.

Uberu roste konkurence. Lyft dostal od Googlu miliardu

Americký gigant Lyft ve čtvrtek oznámil, že obdržel investici jednu miliardu od společnosti Google Alphabet. Částka mu má pomoci k tomu, aby lépe obstál proti konkurenčnímu Uberu, který na trhu sdílené dopravy ve Spojených státech vede.

Nejstarší česká univerzita dnes volí nového rektora

Univerzita Karlova v Praze bude dnes volit rektora. Funkci šéfa největší a nejstarší univerzity v Česku obhajuje současný rektor Tomáš Zima, který školu vede od února 2014. Proti němu kandiduje biolog Jan Černý, který je od roku 1990 prvním kandidátem na rektora z přírodovědecké fakulty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení