Národní fronta teď analyzuje příčiny tohoto ústupu ze slávy a už se začaly ozývat hlasy, že by Le Pen měl vyvodit z neúspěchu důsledky, zatím ovšem ve formě změny politiky, ne osob.

Le Pen, který v roce 2002 způsobil senzaci postupem do druhého kola prezidentských voleb na úkor socialistického premiéra Lionela Jospina, skončil tentokrát až na čtvrtém místě se ziskem 10,44 procenta hlasů. Volilo ho asi 3,8 milionu lidí, tedy o milion méně než před pěti lety, kdy v prvním kole dostal 16,68 procenta. Bylo to zároveň poprvé od roku 1981, kdy získal méně hlasů než v předchozích volbách. Byl zastíněn i ve svých dosavadních největších baštách, jako byly Provence nebo Alsasko.

Za hlavní příčinu tohoto ústupu se považuje výrazně pravicový tón, který v kampani nasadil kandidát vládní pravice Nicolas Sarkozy. "Náš neúspěch z 90 procent vysvětluje dobrá kampaň Sarkozyho, který nám doslova uloupil voliče," řekl představitel FN pro komunikaci Jean-François Touzé.

Sarkozy takříkajíc přebral Le Penovi některá témata, na nichž ten v minulých letech postavil svůj vzestup - imigrace, národní identita, bezpečnost. Jeho postup vzbudil obavy, zda nejde doprava až příliš, a místy mu vynesl nadávky typu "Sarko-fašo". V každém případě mu ale zajistil hlasy značné části Le Penových voličů, kteří slyšeli to, co chtěli slyšet, a navíc mohou v Sarkozym vidět toho, kdo na rozdíl od Le Pena, nemajícího reálnou šanci dostat se kdy k moci, může své teze uskutečnit.

Le Penova dcera Marine, která byla strategickou ředitelkou otcovy předvolební kampaně a někdy je označována za "přirozenou dědičku" strany poté, co on odejde, v pondělí prohlásila, že "naše ideje se prodávaly tak dobře, že umožnily Sarkozymu přehoupnout se přes třicet procent". Podle generálního tajemníka strany Bruna Gollnische se Národní fronta "možná stala obětí svého úspěchu".

"Skalní" z Národní fronty ale vidí důvody debaklu také uvnitř strany. Terčem kritiky je hlavně snaha dodat jí a Le Penovi samému přijatelnější tvář, "odďábelštit Le Pena". Za iniciátorku těchto snah je považována Marine Le Penová. Francouzská média citovala nejmenovaného člena stranického vedení, který řekl, že "buď Le Pen a jeho dcera vyvodí z toho, co se stalo, důsledky, nebo Le Pen skončil tam, kde začal" (rozumí se někde beznadějně vzadu). Le Pen se prý až příliš posunul k centru.

Opravdové vyřizování účtů mezi strážci ortodoxie a "modernizátory" ale ještě nenastalo. Blíží se parlamentní volby, navíc na přelomu roku se koná stranický sjezd, který pro to možná bude lepším místem. Na pondělním zasedání stranického vedení však zazněly hlasy žádající změnu linie právě s ohledem na parlamentní volby. Poslanec FN v Evropském parlamentu Carl Lang řekl, že je nutno "vrátit se k základům".

Parlamentní volby však budou až v červnu, teď musí vedení Národní fronty rozhodnout, zda dá členstvu nějaké pokyny ohledně druhého kola prezidentských voleb, které bude 6. května. Le Pen slíbil, že se k tomu vyjádří 1. května na tradiční manifestaci, kterou Národní fronta uctívá národní hrdinku Janu z Arku.

Při výběru mezi pravicovým Sarkozym a levicovou Ségolene Royalovou by se zdálo, že volba členů FN by měla padnout na Sarkozyho, ale je možné, že vedení strany si od něho bude chtít zachovat odstup právě s ohledem na parlamentní volby. Kromě toho Gollnisch řekl, že v některých ohledech je Royalová "méně špatná". Jmenoval přitom její názor, že k případné náhradě za odmítnutou ústavní smlouvu Evropské unie by se měli Francouzi znovu vyslovit v referendu. Sarkozy je v tomto směru pro projednání v parlamentě, kde je na rozdíl od referenda schválení pravděpodobnější.