„Neexistuje žádný přijímací systém. Na Lerosu bylo zřízeno uvítací zařízení, ale nikdo jej nevyužívá. A na Kosu během prvního březnového týdne byla policejní stanice narvaná více jak 200 lidmi včetně těhotných žen a dětí. Zůstali v nehorázně malém prostoru a byla jim nabídnuta pouze velmi omezená pomoc," tvrdí hlava mise Lékařů bez hranic v Řecku Stathis Kyrousis.

Někteří z uprchlíků tak museli přes noc spát na dvoře, zatímco čekali, až bude přijímací administrativa dokončena. Organizace žádala Řecko i celou Evropskou unii k vytvoření plánu na zacházení 
s uprchlíky, zatím ale v systému pomoci zaznamenává naprostý nedostatek politické vůle po změně. Podle organizace se v současnosti snižují počty lidí připluvších k italským břehům. „Je zde možný posun v migraci, kvůli nestabilitě v Libyi a kvůli restrikcím vzneseným na Syřany 
v Alžírsku a Libanonu," poznamenal operační koordinátor Lékařů bez hranic Manu Moncada.

Krizové měsíce ale údajně teprve přijdou, nejvíce uprchlíků přichází tradičně od července do září. Nebezpečné je i samotné cestování po moři, podle organizace se u evropských břehů utopilo během loňského roku nejméně 3500 lidí, další pět set letos. Většina z nich pocházela právě ze Sýrie, Eritreje nebo subsaharské Afriky. Evropská unie ví jenom za loňský rok 
o 218 tisících lidí, kteří přicestovali na kocábkách a loďkách.

JAN DRAHORÁD