Již několik dní se stále častěji objevují ve švédských sdělovacích prostředcích reportáže o mláděti primáta pojmenovaném Bilbo, které přišlo na svět 22. února, a kterému se po prvních krušných dnech už vede dobře.

Jonas Wahlström, zástupce zoo Skansen, sdělil, že lemur přiměřeně roste. Tři dny po vrhnutí vážil Bilbo 30 gramů a měřil deset centimetrů, pak začal po konzumaci směsi mléka pro kočky a děti nabírat na váze.

"První dny byly kritické, protože jsme nevěděli, jestli bude přijímat potravu a jestli mu to bude stačit. Ale pokud zvíře přežije první dny, pak má skoro stoprocentní šanci na přežití," řekl Wahlström, podle kterého jde o velmi vzácného živočicha.

Lemurů bambusových žije v zajetí po světě pouhých 25 jedinců, z toho tři - Bilbo a jeho rodiče - ve Švédsku. V jejich přirozeném prostředí na Madagaskaru jich je odhadem asi 200. Tito primáti se živí výhradně bambusem a v dospělosti váží 700 gramů až kilogram. Žít mohou až 22 let.

Čtyřmi druhy lemurů se může pochlubit i pražská zoologická zahrada, která bude letos shromažďovat peníze na projekty ochrany přírody na Madagaskaru. Zapojí se do kampaně na záchranu flóry a fauny ostrova, kterou loni v září zahájila Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).

Podobně dojemný příběh jako ve Švédsku se rozvíjí v berlínské zoo, kde se ošetřovatelům podařilo před několika týdny zachránit mládě ledního medvěda, které dostalo jméno Knut. Jeho výběh obléhají davy návštěvníků a zamířily k němu televizní štáby takřka ze všech světadílů poté, co se rozpoutala polemika o tom, zda je etické, aby člověk zachraňoval mládě, které matka odvrhla a v přírodě by tedy nepřežilo.