Mohou za to Vikingové, píše agentura AFP. Když koncem 9. století přišli z Norska do této neobydlené země v severním Atlantiku, pokrývaly lesy více než čtvrtinu ostrova, zejména u pobřeží. Noví osadníci ale během jednoho století změnili lesy v pastviny a dřevo použili na stavbu domků. "Přišli jsme o 97 procent původních lesů," zdůrazňuje ředitel Islandského úřadu pro lesy Adalsteinn Sigurgeirsson.

K tomuto masakru je třeba připočítat nevlídné klima a vulkanickou činnost, kdy sopky vypouštějí plyny a půdu pravidelně zasypávají popelem a zaplavují lávou.

Ambiciózní zalesňování

Od 50. let minulého století, zvláště pak v 90. letech, se Island částečně vrátil ke své původní zeleni díky ambicióznímu programu zalesňování. Intenzivně se vysazují lesy, například na jihozápadě v Hafnarsanduru, na velké ploše o 6000 hektarech černého písku a čediče.

"Hafnarsandur je jedním z nejhorších případů eroze půdy na Islandu v nízkých výškách," vysvětluje Hreinn Óskarsson, který má v Islandském úřadu pro lesy na starosti strategii.

Tento státní úřad dostal od státu volnou ruku, aby „měsíční krajinu“ osázel. Islandská vláda učinila ze zalesňování jednu z priorit nového akčního plánu týkajícího se klimatu, který byl zveřejněn loni v září. Jeho cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, aby země dostála závazkům přijatým na pařížské konferenci OSN o změně klimatu a obohatila místní ekosystém.

Borovice a smrky

Vyzbrojen speciálním nástrojem zvaným "pottiputki" a určeným k ručnímu sázení stromů se Óskarsson snaží umístit do půdy borovice pokroucené a smrky sitka, dva severoamerické druhy. "Chceme to tady osázet, abychom stabilizovali půdu a chránili nedaleké město před písečnými bouřemi, kterým tyto stromy odolávají," říká.

Padesátiletý les Mógilsá poblíž úpatí hory Esja nad metropolí Reykjavíkem tvoří břízy pýřité, jediný původní druh, a pak další dovezené druhy. "Problém je v tom, že bříza není produktivní druh. Když chceme dosáhnout pohlcování oxidu uhličitého nebo produkce dřeva, potřebujeme větší rozmanitost," uvádí Sigurgeirsson.

Přínos oteplování

Islandská půda je ale chudá na dusík a proces dospívání stromů, které se předpěstovávají ve sklenících o teplotě 21 stupňů Celsia, je pomalý. Míra růstu je v průměru desetinová ve srovnání s Amazonií.

Stromy na Islandu dnes paradoxně mohou těžit z oteplování klimatu. "Růstu lesů tady škodí hlavně nízké teploty a chladná léta. Ale my si uvědomujeme, že se to mění v souvislosti s oteplováním planety," říká Sigurgeirsson. Oteplování zřejmě urychlilo růst stromů na Islandu. Vznikla i nová biodiverzita: v islandských lesích se nedávno objevil výr velký a sluka lesní.

Od roku 2015 byly na Islandu vysazeny tři až čtyři miliony stromů, což odpovádá ploše zhruba 1000 hektarů. Pro srovnání - Čína ve stejném období vysadila šest až sedm milionů hektarů stromů.