"Mají skvělý stopovací instinkt, to je v jejich genech. My je cvičíme, aby šli po určitém pachu. Tihle psi jsou naučení, aby sledovali lidi, stejně jako psi na hledání drog jdou po drogách," popsal podstatu výcviku jeden z instruktorů.

V terénu psi pytláky doženou snáz než lidé, protože jsou rychlejší. Při výcviku se učí prchajícího lovce kousnout a nepustit. "Nejprve to zkoušejí na ruku. Později je učíme kousat všude," uvedl další ze strážců, který se psy pracuje. Dobře vytrénovaní psi si prý bez problémů poradí i s ozbrojenými pytláky.

Ochrana nosorožců je pro místní strážce životním posláním. "Oni jsou dědictví, které po sobě necháme, musíme se o ně postarat," říká jeden z nich jménem Makhubele. "Jsem připraven zemřít, aby tu nosorožci zůstali," tvrdí.

V poslední dekádě zemřelo podle listu The Guardian na celém světě více než 1000 strážců přírodních parků bojujících s pytláky.

Zabitým nosorožcům pytláci odřezávají rohy. Poptávka po nich je vysoká zejména v Asii, kde věří v jejich léčivou moc. Prášek z nosorožčích rohů se tam prodává dráž než zlato, diamanty nebo třeba kokain.

Přes 6 tisíc zabitých nosorožců

Podle listu The Guardian zabili pašeráci v Africe od roku 2008 přes 6000 nosorožců. Od roku 2009 počet zabitých zvířat každoročně rostl, teprve loni se ho poprvé podařilo snížit. I tak ale pytláci v roce 2015 zabili téměř 1400 zvířat.

Na rozdíl od poklesu v Jihoafrické republice okolní země jako je Namibie či Zimbabwe zaznamenaly prudký nárůst počtu upytlačených nosorožců.

V JAR žije téměř 80 procent celosvětové populace nosorožců. Zhruba 18.000 jedinců patří k druhu tuponosých neboli bílých a kolem 2000 k druhu dvourohých neboli černých nosorožců.