Jelen měl na hlavě mohutné paroží, ale lovci u něj nenašli žádné viditelné samčí reprodukční orgány. Podle prvního pohledu to vypadalo spíš na laň, uvádí ve zprávě alabamské ministerstvo ochrany přírody. Lovec Matt Kelley a jeho skupina tak ulovili jednoho z nejneobvyklejších jelenů, s jakým se místní odborníci setkali.

„Několik takových podobných druhů jsem již viděl, žádný z nich ale neměl takto vyvinuté paroží,“ říká ve zprávě koordinátor programu pro jeleny z Divize divoké zvěře v Alabamě Chris Cook.

Tarantule. Ilustrační snímek
Muž objevil v Thajsku zcela nový druh tarantule. Žije jen v bambusech

V průběhu uplynulých let bylo v Alabamě nalezeno několik podobných exemplářů. Zvíře vypadající jako mix jelena a laně má obvykle samičí vzhled a samčí paroží, to je ovšem stále pokryto sametovou vrstvou, tedy není zcela dovyvinuté. Z toho vyplývá, že tyto vzácné druhy mají dostatek testosteronu k zahájení růstu paroží, ale málo k dokončení celého cyklu.

Chlapci, je to laň!

Skupina lovců, v čele s Mattem Kelleym, si poprvé všimli, že na neobvyklém jelenovi není něco v pořádku, když jeden z nich poznamenal, jak má zvíře hubený krk. „Chlápek, který zvíře zastřelil a chtěl ho stáhnout z kůže, najednou řekl: Chlapci, je to laň,“ sdělil Kelley do úřednické zprávy.

Podle Cooka však jelen není tak úplně laň. Jde o přírodní jev zvaný pseudohermafrodit. „Takoví jeleni mají varlata uvnitř tělesné dutiny. Ženské ani mužské orgány však nemají plně vyvinuty. Často mají vnější ženské orgány a zároveň dostatečně velká varlata na to, aby produkovala dostatek testosteronu k růstu paroží,“ uvedl koordinátor programu pro jeleny ve zprávě. Podle oficiálních čísel tvoří v Alabamě tento ojedinělý typ jelenů s zhruba 0,1 procenta populace.

Kelley řekl místnímu ministerstvu ochrany přírody, že zvláštní jelen vážil 175 liber a byl to osmerák. Ulovili ho v Sumter County pobliž hranic s Mississippi.

Pseudohermafrodit = intersexuál

S pseudohermafrodity se můžeme setkat i v lidské říši, nazývají se intersexuálové. Jde o lidi, jejichž vnitřní nebo vnější pohlavní orgány jsou odlišné od typicky mužských či ženských. Takový jedinec může mít navenek pohlavní orgány jednoho pohlaví, ale jeho vnitřní orgány mohou být pohlaví opačného. To znamená, že jde o osoby s biologickou kombinací mužských i ženských orgánů.

První záznamy o intersexuálech pochází z devatenáctého století. Od té doby se objevilo mnoho klasifikací těchto jedinců, ty se však neustále s postupující dobou mění. 

V dřívějších letech bylo obvyklé, že doktoři pacientu intersexuálovi po provedení operace zatajili jeho pravou intersexuální identitu z důvodu, že ho nechtěli vystavovat přílišnému stresu. Tento jev je patrný i dnes. 

Keporkak, ilustrační foto
Tajemství velryb: Plíce jim chrání speciální zátka. Vědci popsali, jak funguje

Existuje skupina doktorů, kteří podporují myšlenku utajení intersexuality před pacientem. Při narození dítěte jsou lékaři oprávněni posoudit, jaké pohlaví je pro novorozeně nejvhodnější. V potaz berou jak typ pohlavních žláz, tak i vzhled vnějších pohlavních orgánů. Častěji se lze setkat s operací zkrácení klitorisu a umělému vytvoření vagíny, jelikož pro lékaře je to jednodušší než vytvořit funkční penis.

Tyto operace však často nejsou pouze jednorázovou záležitostí, ale je jich potřeba víc. Někteří lékaři stále zastávají názor, že operace by se měla uskutečnit co nejdříve po narození, aby byl jedinec „normální“. Tento postup je ale dle jiných naprosto neadekvátní. Pohlavní identita člověka se neprojevuje od narození. Proto může po zákroku, kdy chirurgové vytvoří orgán, který nepřísluší skutečnému pohlaví, docházet u jedince k depresi, úzkosti a dokonce k sebevražedným tendencím.

Nejednoznačné pohlaví, tedy intersexualita, se vyskytuje u jednoho člověka ze dvou tisíc.