„Ačkoli jsou mezi oběma zeměmi (Chorvatskem a Slovinskem) názorové rozdíly, není mezi nimi žádné takzvané území nikoho," oznámilo slovinské ministerstvo zahraničí. To také uvedlo, že ono sporné území, nad kterým vyhlásilo suverenitu Království Enklávy, Slovinsko v minulosti opakovaně prohlašovalo za své.

Mezi někdejšími jugoslávskými republikami po rozpadu společného státu nadále zůstávají oblasti se spornou hranicí. Toho v dubnu využil Čech Vít Jedlička, který v lužním lese u Dunaje na chorvatsko-srbské hranici vyhlásil Svobodnou republiku Liberland. Jedlička o území Liberlandu říká, že si ho nenárokuje žádný stát. Bělehrad tvrdí, že patří sousednímu Chorvatsku, Záhřeb zase trvá na tom, že jde o srbské území. Nesrovnalost je následkem širšího sporu, protože Záhřeb i Bělehrad zastávají odlišné představy o vedení dunajské hranice.

Samozvané mikrostáty

Po celém světě v uplynulých desetiletích vznikla řada samozvaných mikrostátů. Jedním z nejznámějších je knížectví Sealand, které vyhlásil v roce 1967 u anglického pobřeží na někdejší obranné námořní plošině z druhé světové války Roy Bates.

Nově vzniklé státy jsou často mezinárodně zcela ignorovány, nebo se musejí vypořádat s územními nároky sousedních zemí. Například libertariánskou republiku Minervu, která vznikla v roce 1972 na uměle vytvořeném ostrově v Tichomoří, obsadilo vojsko ze sousední Tongy. O deset let později se skupina několika Američanů pokusila ostrov opět ovládnout, po několika týdnech je ale vojáci vyhnali.