Nejvyšší představitel Francie zavítal do USA pouhé tři týdny předtím, než americký prezident rozhodne o osudu jaderné dohody s Íránem.
Od chvíle Trumpova zvolení je Macron prvním státníkem, který ve Washingtonu vykonal oficiální návštěvu.
Donald Trump jako jediný prezident v moderních amerických dějinách za celý úvodní rok v úřadě neuspořádal žádnou státní večeři. Teprve nyní připravil pro svého francouzského hosta opulentní hostinu, na kterou pozval přibližně 150 hostů.
Emmanuel Macron s manželkou dorazil do Států v pondělí. Ihned po příletu se krátce zastavil v Bílém domě, kde ho lídr USA pozdravil pověstným stiskem ruky.
Poté prezidenti zasadili na jižním trávníku dub pocházející z lesa poblíž francouzského Belleau – dějiště jedné z velkých bitev první světové války, ve které padly tisíce amerických vojáků.
Před novináři si státníci vyměnili obvyklé zdvořilosti, k zásadnějším otázkám se nevyjádřili.
Vzápětí nato nasedli Trump a Macron do prezidentské helikoptéry Marine One a odletěli na soukromou večeři do Mount Vernon ve státě Virginie, někdejšího sídla George Washingtona, které leží na břehu řeky Potomac. Jako hlavní chod se podával platýs s chřestem.
Dnešek probíhá ve znamení mnohem opulentnější státní večeře, jež navazuje na oficiální jednání a následnou tiskovou konferenci.
Slavnostní menu tvoří jehněčí a rýže jambalaya v neworleánském stylu. Rozhovory by se měly točit kolem jaderné dohody s Íránem, kterou za USA v roce 2015 uzavřel tehdejší prezident Barack Obama. Macron má v úmyslu Trumpa přesvědčit, aby od ní Spojené státy neodstupovaly.
Kritika smlouvy o kontrole íránského jaderného programu zazněla už v Trumpově předvolební kampani. Tehdy sliboval, že pokud se stane prezidentem, okamžitě ji zruší. Jeho nynější postoj zní: buď budou v dokumentu provedeny změny, nebo USA smlouvu vypoví.
Další účastníci dohody, jimiž jsou (kromě Íránu, Ruska a Číny) Francie, Německo a Velká Británie, trvají na tom, aby smlouva zůstala zachována.
Pokud by z americké strany došlo k jejímu vypovězení, představovalo by to nejvážnější krizi vzájemných vztahů těchto zemí od války v Iráku v roce 2003.