Podle jiného zkoumání, které zorganizoval zpravodajský server Huffington Post a televizní kanál CNews, vzrostla nespokojenost s novým francouzským prezidentem u 49 procent obyvatel Francie, to je o 13 procent víc než 7. května, kdy Macron vstupoval do Elysejského paláce.

Tato čísla jen potvrzují klesající trend prezidentovy obliby, jak například zaznamenalo zkoumání agentury Ifop z období 17. až 22. července. Na začátku srpna poklesla Macronova popularita o 10 bodů v porovnání s předešlým měsícem na 54 procent.

Emmanuel Macron, bývalý bankéř a politik hlásící se k centristům, byl ve svých 39 letech zvolen jako nejmladší francouzský prezident se 66 procenty hlasů a bez problémů porazil pravicovou soupeřku Marine Le Penovou.

Macronova centristická vláda ale oznámila snižování veřejných výdajů o 4,5 miliardy eur s cílem srazit dolů rozpočtový deficit Francie v rámci zemí EU.

Jerome Fourquet, politolog z Ifopu, uvedl, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že veřejnosti začala vadit Macronova líbivá komunikační rétorika, zatímco v reálu začal přiškrcovat veřejné rozpočty. „Někteří lidé začínají mít pocit, že je sice šarmantní kouzelník se slovy a komunikátor, ale jeho holywoodský komunikační styl je ve skutečnosti nástrojem, jak prosadit úspornou politiku,“ řekl Fourquet. A to se na Macronově popularitě u veřejnosti nemohlo neodrazit.