Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Macronova vize Evropy: digitální, ekologická a pomalí v ní nezdržují rychlé

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v úterý na pařížské Sorbonně svou vizi evropské obnovy, která počítá i s vícerychlostní Evropou. Pomalí podle něj nemají práco zdržovat rychlé. Vyzval také Evropskou unii k užší spolupráci v oblasti obrany a migrace.

26.9.2017 1
SDÍLEJ:

Emmanuel Macron na pařížské SorbonněFoto: ČTK/AP/Ludovic Marin

Prohloubit evropskou spolupráci v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice a reformovat evropskou migrační politiku. To jsou plány francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které představil ve víc než dvouhodinovém projevu na pařížské Sorbonně.

Hlavně efektivně, pod vedením Francie a Německa

Unii podle Macrona schází v současnosti kultura spolupráce, je "příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná". Země, které stojí o jednodušší a efektivnější EU, by mohly podle jeho slov vytvořit společnou skupinu už v nadcházejících týdnech. Rozhodující silou pro změny v EU přitom podle něj bude francouzsko-německý tandem. V obrozené a zjednodušené budoucí Evropské unii by měla mít své místo opět i Británie, tvrdí francouzský prezident. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.

V nové EU by Macron rád zreformoval i její ústřední instituce. Evropskou komisi by podle něj mělo tvořit jen patnáct členů. Nyní do komise vysílá svého zástupce každý z osmadvaceti členských států EU. Poslance Evropského parlamentu by si zase měli Macrona vybírat voliči i z mezinárodních kandidátů.

Současní evropští politici se podle francouzského prezidenta provinili tím, že dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali brát jen jako bezmocnou byrokracii. "Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že Brusel jsme my," prohlásil Macron. 

V zahraniční politice je podle něj nutné reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad, zpracovat společnou databázi žadatelů o azyl a zavést společnou pohraniční stráž. To vše za účelem zvládnutí migrace ze severní Afriky, odkud přicházejí do Evropy tisíce migrantů. 

Macron také navrhl vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu a užší spolupráci tajných služeb v boji proti terorismu, mimo jiné prostřednictvím vytvoření společné evropské akademie. Pro řešení mimořádných událostí a přírodních pohrom (například v důsledku klimatických změn) by měla podle jeho vize vzniknout společná civilní obrana. 

O prohloubení spolupráce členských zemí stojí Macron také v otázce obrany. EU má podle něj vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by něj mohla vzniknout kolem roku 2020. V této souvislosti zmínil francouzský prezident i možnost nabídnutí služby ve francouzské armádě občanům jiných členských zemí EU s tím, že i další členské země by podle něj mohly dobrovolně udělat totéž. 

Směrem k ekologii a digitální ekonomice

V rámci vzdělávání vyzývá francouzský prezident k zakládání evropských univerzit, kterých by měly být dvě desítky do roku 2024. V témže roce by měl každý student v Evropské unii umět podle Macrona alespoň dva evropské jazyky. Vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru.

Budoucí Evropu vidí francouzský prezident jako světadíl opřený o digitální ekonomiku a o ekologické hospodaření. Podle něj by měla být průkopníkem ekologické transformace dopravy, bydlení a průmyslu, k čemuž by mělo napomoci zavedení takzvané uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Macron také navrhuje jednotný evropský trh s energiemi a vytvoření unijního programu na podporu ekologicky čistých vozidel.

Rozvoj jednotného evropského digitálního trhu chce povzbudit tím, že by se vyhlašovali "mistři Evropy" v transformaci na digitální ekonomiku. Přidaná hodnota by podle něj měla být daněna v digitální Evropě tam, kde vzniká, aby se tak lépe chránila autorská práva.

"Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí," zdůraznil Macron. Jako hlavní úkol v tomto směru jmenoval snížení nezaměstnanosti, která v eurozóně postihuje pětinu mládeže. Eurozóna by podle něj měla hospodářsky konkurovat Číně a Spojeným státům. K tomu potřebuje "silnější rozpočet", ministra financí a demokratickou kontrolu.

"Potřebujeme Evropu jednodušší, účinnější, transparentnější a méně byrokratickou," zdůraznil francouzský prezident, podle nějž by měl společný trh sloužit spíš ke sbližování než k soupeření - a evropská prokuratura by měla "neprodleně postihovat veškeré nekalé praktiky".

Autor: Jaroslav Krupka

26.9.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Tisíce Katalánců protestují v ulicích Barcelony proti uvěznění separatistických lídrů
3 6

Tisíce Katalánců protestují v ulicích proti uvěznění separatistických lídrů

Ilustrační foto
2 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení