Podle nové legislativy se neziskovým organizacím mají veškeré dary přijaté ze zahraničí zdanit 25 procenty. Navíc, pokud bude některý cizinec v Maďarsku uznán z toho, že napomáhal ilegálním migrantům, bude ze země vyhoštěn.

Podle maďarského ministra vnitra Sándora Pintéra by mohl být jistým občanům odepřen přístup do osmi kilometrové zóny podél maďarských hranic, kterou považuje za frontovou linii schengenského prostoru.

Na jižní hranici se Srbskem, odkud do země proudí nejvíce migrantů, by se tak nemuseli dostat aktivisté a novináři. Situace v táborech běženců podél hranice totiž znepokojila evropské politiky i humanitární organizace. Rozhněval je především tvrdý zásah maďarské policie vůči žadatelům o azyl.

Skupiny, které pomáhají lidem bez domova i uprchlíkům argumentují, že nelegální migraci nepodporují, nýbrž poskytují humanitární pomoc lidem v nouzi.

Migranty přijali tajně

Orbán sice vehementně prohlašuje, že je oddaný bojovník proti migraci, jeho vláda ale loni tajně přijala 1300 uprchlíků, což potvrdil náměstek ministra zahraničí Kristóf Altusz v rozhovoru pro Times of Malta. Informaci pak převzaly maďarská média. Zjištění vyvolalo v Maďarsku poprask. Opoziční strana Jobbik dokonce vyzvala Orbána k okamžité rezignaci. 

„Vláda verbálně bojuje proti imigraci. Přitom tajně přijala na naše území téměř 1300 uprchlíků. Je to politický podvod století,“ uvedl místopředseda Jobbiku Dániel Kárpát.

Stop Soros

Podle kritiků vláda kontroverzními zákony podkopává demokracii a právní stát. Jejím cílem má být znemožnění vstupu Sorosovi do země.

Američan maďarského původu, filozof a filantrop je premiéru Orbánovi trnem v oku již delší dobu. Ten Sorose opakovaně obviňuje z toho, že podkopává suverenitu Maďarska.

Jak Soros uvedl v rozhovoru pro Financial Times, v boji proti nacionalismu, který se stává dominantní ideologií nejenom v Maďarsku, hodlá pokračovat.

„Instituce EU jsou na pokraji rozpadu, čehož využívá Rusko, které oživuje nacionalismus jako hybnou sílu,” uvedl. Finančník věří tomu, že za útoky na jeho osobu stojí ruský prezident Vladimír Putin. Jeho Nadace Open Society Foundations (OSF) byla totiž v roce 2015 v Rusku zakázána.

OSF, kterou Soros založil v roce 1993, působí ve 37 zemích světa a prochází jí miliardy dolarů, většinu z nich do ní dává sám Soros právě jako dar. Peníze pak jdou na řadu rozvojových projektů.

Multimiliardář židovského původu ale nečelí útokům jen v rodném Maďarsku. Například v Makedonii loni v květnu organizacím, které fond dotuje, někdo rozbil okna jako odvetu za pád pravicové vlády, kterou měly údajně podporovat.

V Rumunsku zase loni v únoru Sorose vládnoucí strana nazvala „finančním ďáblem“, jelikož měl údajně podporovat demonstranty, kteří protestovali v reakci na korupční skandály vlády a požadovali odstoupení premiéra. Největší protesty od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989 vyvolal především kontroverzní zákon, který měl úředníky zbavit trestní zodpovědnosti za korupci.

Soros ale také řekl, že ne vždy postupoval správně. Dříve například podporoval bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, který momentálně čelí nařčení, že pobíral peníze ruských oligarchů, aby destabilizoval Ukrajinu.