Jednou z nejčastějších otázek také je, zda letoun v hodnotě 13,8 miliardy forintů (1,2 miliardy Kč) bude muset zaplatit Maďarsko, anebo škodu přičte k tíži pilotům, případně zda zničený letoun maďarské armádě nahradí švédský výrobce Saab. Smlouva o pronájmu letadel je totiž tajná, a proto není známo, jaké je plnění v případě ztráty stíhačky kvůli případné technické závadě.

Přestože výsledky vyšetřování expertů na místě nehody stále nejsou známy, několik oslovených odborníků se přiklání spíše k verzi, že za havárii nejspíš může selhání brzdového systému stíhačky. Podobný názor má i penzionovaný pilot gripenů Gusztáv Murguly. Jak řekl v televizi RTL Klub, není myslitelné, aby při přistání piloti zapomněli brzdit, anebo začali brzdit pozdě.

Stíhací pilot, který před několika lety přiletěl do Maďarska s prvním gripenen, také řekl, že švédské stroje nejsou zdaleka bez chyb. Připomněl, že v minulosti museli maďarští piloti řešit problémy se stmíváním trojice displejů na palubě stíhaček, stejně jako závady s pilotními helmami a kombinézami, které letce chrání před důsledky přetížení.

Katapultáž pilotů

Murguly prohlásil, že dvojice pilotů se rozhodla správně opustit stroj v okamžiku, kdy jim bylo jasné, že se ho nepodaří bezpečně zastavit. Na rozhodování k tomuto riskantnímu manévru v nulové výši měli přitom jen zlomky sekundy. Murguly se mimo jiné pozastavil nad tím, že obsluha letiště nepoužila k zastavení stroje záchytnou síť, která bývá obvykle na konci ranveje. „Možná ji z nedostatku času nestihli vztyčit," míní bývalý stíhací pilot.

Mluvčí ministerstva obrany Petr Medek ČTK řekl, že síť bývá zdvižena poté, co k tomu dá pilot pokyn prostřednictvím vysílačky. „V tomto případě na to asi nebyl čas, piloti měli jen zlomek vteřiny na to, aby se katapultovali," podotkl Medek. Automatická aktivace sítě podle něj není možná, protože může nastat případ, že se pilot rozhodne stroj znovu zvednout a přiletět na přistání znovu. Hrozilo by tak, že se při stoupání zachytí do sítě a manévr skončí tragédií.

List Magyar Nemzet ovšem v souvislosti s havárií upozorňuje i na to, že ze všech armád provozujících gripeny jsou to právě Maďaři, kteří je vinou nedostatku financí na provoz využívají nejméně. Navíc k těmto stíhačkám nemají téměř žádnou výzbroj. „Stroje jsou tady už devět let, ale bomby k nim se ještě koupit nepovedlo," píše list a dodává, že pokud se budou vyvozovat z havárie důsledky, nemělo by se zapomínat na to, že k tomuto vývoji přispělo také selhání systému a jeho vedení.

Na vyšetřování úterní nehody se na místě od středy podílí osmičlenný maďarský tým. V Čáslavi zůstane i dnes. Armáda zatím neví, kdy bude letoun z místa havárie odvezen. Kompletní vyšetřování může trvat i týdny nebo měsíce.

Piloti se katapultovali při přistání, podle armády jsou v pořádku. Letoun pak dojel na konec dráhy a značně poničen zůstal několik desítek metrů za ní. Letoun havaroval poté, co přilétal na mezinárodní cvičení Lion Effort 2015, které je určeno pro armády provozující gripeny.