Krach na newyorské burze. Krize na Arabském poloostrově a pád cen ropy. Teroristické útoky Al-Káidy na USA. Anebo nyní koronavirová pandemie. Dnes si všichni dokážeme pod pojmem globální dopady představit nejspíš to samé. V době portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese to bylo jiné. Portugalci obepluli Afriku, dobývali Indii a dostali se až k indonéským ostrovům Moluky. Španělé řádili ve střední Americe. Zničili Aztéckou říši, chystali se na Inky.

Mezeru mezi Amerikou a východním pobřežím Asie vyplnila až Magalhaesova výprava. První globální dobrodružství, jehož naplnění se slavný portugalský mořeplavec nedožil, padl v bitvě na Filipínách v dubnu 1521. Ale zpět do Španělska – ano, Magalhaes plul pod španělskou vlajkou – poslední loď z pěti a s torzem posádky (přežilo 18 lidí z 240) dovedl o rok později baskický kormidelník Juan Sebastián Elcano.

Loď stejného jména před pár dny opustila přístav Manzanillo na západním pobřeží Mexika. Před sebou má Tichý oceán, kterému dal jméno právě Magalhaes, a půlroční plavbu v mořeplavcových stopách směrem na západ. Čtyřstěžňová školní plachetnice španělského námořnictva Juan Sebastian de Elcano opustila Evropu loni v srpnu, vrátí se letos v červenci. Svět obepluje za jedenáct měsíců. O dva roky rychleji než její předchůdci před půl tisíciletím. 

Fernao de Magalhaes

* Narozen na jaře 1480 v Portugalsku. Zemřel v boji 27. dubna 1521 na filipínském ostrově Mactan.

* Flotila vyplula 10. srpna 1519. Tvořilo ji pět starých karavel a 240 členů posádky.

* Kapitán Elcano se vrátil do Španělska 6. září 1522 jen s jedinou lodí a s 18 muži na palubě. Cesta trvala 3 roky a 29 dní. 

Magalhaese trápily na jeho globální pouti vzpoury, dezerce, domorodci, rozmary oceánů a nezmapované vody. Dnešní výpravu zásadně omezuje globální pandemie koronaviru. Během plavby podél Latinské Ameriky nesměli návštěvníci na palubu a posádka mohla vystoupit pouze na několika málo místech – na chilském Dawsonově ostrově v Magalhaesově průlivu a na ostrově San Lorenzo u Peru. „Ovšem až po negativních testech celé posádky,“ sdělil americké agentuře AP komunikační důstojník Martínez García.

„Byla to první akce, kterou lidé provedli doslova v planetárním měřítku,“ hodnotí výpravu Joyce Chaplinová, profesorka raných amerických dějin na Harvardské univerzitě a autorka Magalhaesovy monografie. „Až v 19. století se cesta kolem světa stala díky technologiím bezpečnější a byla vítanou atrakcí bohatých, tak jak ji známe například z románu Julese Vernea Cesta kolem světa za 80 dní. Ale stejně jako námořníci před pěti sty lety při své velkolepé cestě, i my se dnes obáváme o svoji budoucnost,“ pokračovala historička.

„Zatímco jiné státy podobné výroční plavby zrušily nebo odložily. My hodláme naši plavbu dokončit, stejně jako ji dokončili i naši předci,“ dodal námořník García.

Mořeplavec se dostal z Atlantiku do Pacifiku průlivem, který dnes nese jeho jméno a je součástí Chile. „Jejich cesta strhla zdi a doslova vybudovala mosty, po kterých dnes volně proudí nejenom lidé, ale i myšlenky, znalosti a kultura,“ zamyslel se pro AP chilský prezident Sebastian Piñera.

Předběhly Magalhaese otrok?

500leté výročí řadu zemí, které Magalhaes pro Evropany objevil, motivovalo k reflexi dopadů jeho výpravy. Zatím jeho jméno nenese tak rozporuplné konotace, jako má po loňských celosvětových nepokojích jméno Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, ale i ani jeho památka nemá v některých státech na růžích ustláno.

Například na Filipínách se před dvěma lety den jeho smrti, 27. duben, rozhodnutím prezidenta Rodriga Duterteho stal státním svátkem ne na počest jeho, ale na počest krále ostrova Mactan jménem Lapu-Lapu, jehož muži v bitvě mořeplavce zabili. Jak moc kontroverzní Duterteho krok byl, svědčí i uznávaný fakt, že Magalhaes se zasloužil o christianizaci Filipín. Filipínci jsou dnes největším římskokatolickým národem v Asii.

Malajsie studuje možnost, že Magalhaesův tlumočník, malajský otrok, přejmenovaný na Enriqueho, byl tím, kdo jako první obeplul planetu. Nejdříve byl unesen z Malajsie do Španělska a poté vyrazil na výpravu se svým pánem. Do Španělska se ale s Juanem Sebastianem Elcanem podle dostupných informací už nevrátil.

„Myslím, že by už měl konečně vystoupit z Magalhaesova stínu,“ sdělil Ahmad Murad Merican, profesor institutu islámské nauky a civilizace Mezinárodní islámské univerzity v Malajsii. „Ve všech evropských historických studiích je zobrazován jako otrok, sluha a tlumočník, přitom byl spíše diplomatem a lingvistou, který vyvolal v Evropě zájem o malajské navigační dovednosti, konstrukci lodí a geografii jihovýchodní Asie,“ doplnil Merican.

Výprava vyjasnila řadu tehdy nezodpovězených otázek. Například, že země je kulatá, jaká je její velikost, anebo že kamkoliv na světě je možné se dostat po vodě. „Magalhaes a jeho posádka ukázali cestu a spojili svět, což lidstvo formuje dodnes,“ uvedla spisovatelka Laurence Bergreenová, autorka knihy Na kraji světa: Magalhaesova plavba plná hrůz. „Dnes ovládá celou planetu a naše životy pandemie. Existuje ovšem i jakýsi pocit společného osudu, který by nenastal bez událostí starých pět set let,“ doplnila.