V posledním dílčím hlasování se ze 120 poslanců vyslovilo pro změnu ústavy 81. Zástupci hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE, která dohodu mezi Aténami a Skopje označuje za protiústavní, hlasování bojkotovali.

Na začátku zasedání parlamentu premiér Zoran Zaev apeloval na poslance, aby zvedli ruku pro návrh. Řekl, že změna názvu „otevře dveře do budoucnosti, Makedonské evropské budoucnosti,“ a umožní vstup země do NATO.

Samotný proces přijímání ústavních změn je však dlouhý a vyžaduje několik dílčích hlasování. To první se uskutečnilo již na konci října a pro návrh tehdy hlasovalo 80 poslanců, když se vládě po dlouhé parlamentní debatě podařilo na svou stranu získat osm zástupců opozice, aby dosáhla na požadovanou dvoutřetinovou většinu. V případě neúspěchu hrozil premiér Zaev svou demisí a předčasnými volbami.

Ještě před poslanci se museli ke změně názvu vyjádřit i samotní Makedonci v referendu, které se uskutečnilo na konci září. Ačkoli se drtivá většina hlasujících vyjádřila pro, referendum bylo kvůli nízké účasti označené za neplatné. To však nezabránilo vládě v tom, aby změnu 8. října schválila.

Na tahu jsou Athény

Makedonie může začít používat nový název teprve, až dohodu mezi oběma zeměmi ratifikuje i řecký parlament. I zde však dohoda u některých stran naráží na silný odpor a to i uvnitř samotné vládní koalice.

Pokračující hlasování tak ohrožuje samotnou existenci řecké vlády. Odchodem z koalice již dříve pohrozil řecký ministr obrany Panos Kammenos, který stojí v čele malé pravicové strany Nezávislí Řekové.