Chrabrý malý horský kůň, který kdysi sloužil horalům ve východních Karpatech a kterého si rakousko-uherská armáda zvolila pro přepravu zbraní a munice v extrémních podmínkách, byl za válek téměř vyhuben, ale dnes nalezl v Polsku své útočiště a měl by se vrátit do své původní domoviny na Ukrajině.

V 50. letech minulého století bylo v Polsku napočítáno jen několik desítek huculů, z toho tucet chovných klisen. Ve své domovině, která se dnes nachází především na západní Ukrajině na horním toku řek Prut a Čeremoš, se dnes hucul téměř nevyskytuje, uvádí ředitel hřebčince v Odrzechowé Wladyslaw Brejta.

„Když jsme před čtyřiceti lety začali znovuzavádět chov huculů v Odrzechowé, bylo v celém Polsku sotva 100 chovných klisen. Dnes jich máme téměř 1500, to je 60 procent veškeré populace huculů v Evropě," prohlašuje hrdě.

Zvíře pro tvrdé podmínky

Huculský kůň má silnou kostru a je přizpůsoben tvrdým podmínkám. Spokojí se s chudou potravou a nevyžaduje zvláštní péči. Na polích jej vystřídaly zemědělské stroje, ale pro jízdu je ideální. Snadno se na něj vyleze, kůň je klidný a kráčí jistě, bez problémů se pohybuje v každém terénu. Je zvláště odolný a hodí se pro dlouhé vyjížďky v přírodě.

„Může se používat pro několikadenní vyjížďky, denně urazí klidně desítky kilometrů. Tímto způsobem se využívá na hranicích Polska se Slovenskem," zdůrazňuje učitelka jízdy Magdalena Boronová. „Stává se, že se moje klisna zastaví uprostřed prudkého výstupu, ale jakmile začne zase pravidelně dýchat, pokračuje v cestě," citovala ji agentura AFP.

Huculský kůň je všestranně využitelný a hodí se k nejrůznějším jezdeckým sportům. Používá se také v hipoterapii. Většina koní využívaných v Polsku k těmto léčebným účelům jsou právě huculové.

Návrat do domoviny

Všechny přednosti huculského koně však nestačí k tomu, aby se mohl vrátit do země svého původu.

„Za současné politické a ekonomické situace na Ukrajině musíme především doufat, že jejich počet nebude klesat. Pokud se situace stabilizuje, mohli bychom uvažovat o jeho návratu do domoviny. Zájem o to tu je, zejména v národních parcích. Bohužel je také třeba peněz, a ty dnes na Ukrajině chybějí," říká Wladyslaw Brejta.

Ředitel hřebčince v Odrzechowé má rovněž na starosti polsko-ukrajinský projekt obnovení chovu huculských koní, který získal finanční podporu Evropské unie ve výši 1,5 milionu eur (přes 40 milionů Kč), určenou zejména na vzdělávání budoucích chovatelů huculských koní a přeshraniční spolupráci.

„Dnes huculskému koni už v Polsku vyhynutí nehrozí, ale v boji o obnovení jeho chovu na Ukrajině jsme zdaleka nevyhráli," zdůrazňuje Brejta.