Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Manning dostal za vyzrazení tajných dokumentů 35 let

Fort Meade - Americký vojenský soud dnes poslal na 35 let do vězení vojáka Bradleyho Manninga za vyzrazení obrovského množství utajovaných dokumentů serveru WikiLeaks. Prokuratura požadovala šedesát let. Podle prvních komentářů amerických médiích soudkyně patrně přihlédla k Manningovu mládí, k naivitě, s jakou provedl svůj čin, a hlavně k jeho vyjádření lítosti nad „neočekávanými následky" činu a nad tím, že poškodil svou vlast.

21.8.2013 15 AKTUALIZOVÁNO 21.8.2013
SDÍLEJ:

Bradley Manning si odsedí za vyzrazení obrovského množství utajovaných dokumentů serveru WikiLeaks 35 let ve vězení. Foto: ČTK

Server WikiLeaks v první reakci označil rozsudek za „strategické vítězství", protože Mannings by mohl být podmínečně propuštěn na svobodu už za méně než devět let.

Výše uloženého trestu je skoro o polovinu nižší, než v pondělí žádala vojenská prokuratura. Když prokurátor Joe Morrow navrhoval pro obžalovaného nejméně 60 let vězení, vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala „jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací", a chtěl by tak zopakovat čin 25letého Manninga.

Několik nocí spal nahý

Součástí Manningova trestu je i propuštění „beze cti" z americké armády a propadnutí části jeho platu.

Po vypršení třetiny trestu může Manning požádat o podmínečné propuštění. Do výkonu trestu se přitom započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu, tedy přes tři roky. Soud zároveň odsouzenému odpustil 112 dní vězení za to, že byl nejprve držen ve vazbě v přehnaně přísných podmínkách: podle obhájců byl třeba zamčen v cele 23 hodin v kuse a byl nucen několik nocí spát nahý.

Svého činu litoval

Manning před necelým týdnem před soudem vyjádřil lítost za své činy a omluvil se, že jimi poškodil Spojené státy. Dodal, že si byl vědom toho, co dělá, avšak v té době si nemyslel, že předáním informací způsobí nějaké škody.

Soud shledal Manninga vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700.000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Voják byl obžalován z dvacítky trestných činů, za které mu hrozilo až 90 let vězení. Manning ale unikl obvinění z napomáhání nepříteli, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Problémy s vlastní identitou

Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele.

Prokurátoři naopak označili Manninga za věrolomného zrádce stiženého slavomamem, který si byl dobře vědom dopadu svých skutků. Podle žaloby nejen zkompromitoval americkou diplomacii, ale přímo ohrozil životy amerických vojáků na bojištích v Iráku a Afghánistánu.

Videa a citlivé dokumenty

Manning umožnil WikiLeaks zveřejnit celkem 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu a kontroverzní zakladatel WikiLeaks Julian Assange se díky tomu stal světově známým.

Autor: ČTK

21.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Bývalá politická vězenkyně Mária Matejčíková převzala 17. listopadu v pražském Národním divadle Cenu Paměti národa. Gratuluje jí moderátor večera Martin Veselovský.
AKTUALIZOVÁNO
1

Ceny Paměti národa dostali političtí vězni a perzekvovaný Šimko

Praděd pokryl sníh a pomníky hrdinů svíčky: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 16. a 17. listopadu 2017.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT