Kdyby se Barterová ztratila náhle a beze stopy, australská policie by se jejím případem nejspíš zabývala intenzivněji. Když její dcera Sally Leydonová nahlásila zmizení své matky, nebyla bývalá učitelka kriminalisty zařazena ani na seznam pohřešovaných osob. Později další vyšetřovatel dokonce dceři zmizelé ženy řekl, že si Barterová nepřeje žádný další kontakt s rodinou. A tím to pro australské policisty v té době skončilo.

Podle Leydonové ale zůstalo po vyšetřování příliš mnoho nezodpovězených otázek. I nyní, po pětadvaceti letech od uzavření případu, na ně stále hledá odpovědi. Odešla její matka z vlastní vůle? Chtěla skutečně zmizet? Co se s ní vlastně stalo?

Vraždy na Bodomském jezeře. Vyšetřovatelé si prohlížejí zakrvácenou stanovou plachtu
Horor u Bodomského jezera. Nevyřešené vraždy teenagerů dodnes straší Finsko

Více než tři roky se novináři spolupracující s Leydonovou a skupinou amatérských detektivů pídili po jakýchkoliv, byť jen sebemenších stopách. Postup pátrání pravidelně zveřeňovali v podcastu „The Lady Vanishes“ (Zmizelá dáma), který má podle výkonného producenta již přes 14 milionů stažení.

Po odvysílání se probrala i policie Nového Jižního Walesu a začala formálně opět případ prověřovat. Důkazy, jež shromáždil Leydonové tým si vyžádaly hlubší kriminalistické vyšetřování, které skončilo minulý měsíc. Doposud však nikdo v souvislosti se záhadným zmizením Barterové nebyl obviněn.

Americká policie vyřešila po 40 letech brutální případ vraždy Karen Stittové. Ilustrační foto.
Před 40 lety zmizela ze zastávky, našli ji ubodanou. Teď případ vyřešili

Během mnohaletého vyšetřování vypovídala ke zmizení Barterové řada svědků, ale nejvěší dopad na směr pátrání měl muž se jménem Ric Blum. Jeho jméno v případu hraje hlavní roli.

O Blumovi policie věděla ze svědectví několika dalších žen. Ty tvrdily, že se jim představil jako svobodný, bohatý obchodník s mincemi, který jim sliboval „nový život“ v zahraničí.

Blum byl ve skutečnosti ženatý otec dvou dětí, který žil s manželkou z invalidního důchodu v malém pobřežním městě v Novém Jižním Walesu. Ve Francii a Belgii byl navíc odsouzen za podvody a padělání. „Není to jen máma, na koho se zaměřil," řekl Leydonová CNN. „Věřím, že je v jeho případu těch podvedených žen mnohem víc. A chci je tímto povzbudit, aby se přihlásily.“ 

Zmizení Marion

Barterovou naposledy viděla 22. června 1997 v Surfers Paradise její přítelkyně Lesley Lovedayová. Ta ji vysadila na autobusovém nádraží, odkud měla odjet na letiště a odletět do Velké Británie.  

Po třech neúspěšných manželstvích toužila Barterová po něčem novém a sama Leydonová, nejstarší z jejích dvou dětí, ji k tomu vybídla. „Pro mě, tehdy třiadvacetiletou dívku, to bylo jasné. Řekla jsem jí něco jako: Nejsi spokojená? Jeď na dovolenou, dej výpoveď. Spousta lidí odchází z práce, to je v pořádku,“ vzpomínala pro CNN.

Leydonová v podcastu i při vyšetřování uvedla, že jí matka koncem července zavolala z telefonní budky a řekla, že je v malebném anglickém městečku Tunbridge Wells a že se báječně baví a těší se, až uvidí další část země. To bylo naposledy, co spolu mluvily. 

Následující týdny bez jakéhokoliv kontaktu byly pro Leydonovou podezřelé, matka se navíc ani neozvala, když měl její vlastní syn narozeniny. Rozhodla se proto podle australského serveru 7 News zavolat do banky, u níž měla její matka v Austrálii uložené peníze. Pracovnice banky, která nesměla sdělovat podrobnosti nikomu jinému než majiteli účtu, Leydonové alespoň naznačila, že se zřejmě stalo něco neobvyklého. 

„Každý den po dobu více než tří týdnů někdo vstupoval do poboček v Byron Bay a na Zlatém pobřeží, kde Barterová žila, a vybíral z účtu její matky po pěti tisících australských dolarech (cca 79 tisíc korun),“ uvedla Leydonová s odkazem na onu pracovnici. Když v bance jejím zaměstnancům ale ukazovala fotografii matky, nikdo z nich nic nechtěl potvrdit. Proto vyděšená kontaktovala policii.

Lord Lucan, a jeho tehdejší snoubenka Veronica Duncanová později Lucanová na snímku z roku 1963.
Zvrat v případu lorda Lucana. Vrah, který před půl stoletím zmizel, prý žije

Policie Nového Jižního Walesu sice její obavy zaznamenala, ale jméno Barterové na seznam pohřešovaných osob nepřidala. Když se totiž queenslandská vrchní vyšetřovatelka Paula McKenzieová dotazovala v bance, úřednice jí prý řekla, že Barterová vybrala všechny své peníze a nepřeje si, aby bylo zveřejněno místo jejího pobytu.  „Ta pokladní prostě trvala na tom, že to byla stoprocentně ona,“ řekla tehdy McKenzieová do protokolu. 

Nakonec trvalo 14 let, než se Leydonová alespoň dozvěděla, že se její matka do Austrálie vrátila, ale pod novou identitou. Obavy z porušení zákona o ochraně soukromí zmařily všechny pokusy Leydonové získat informace o její matce z oficiálních zdrojů.

„Otázka ochrany soukromí byla zásadní překážka. Všechny ty brány byly pevně zavřené masivním velkým visacím zámkem, a dokud nezískám úmrtní list své matky, zůstane ten zámek zamknutý,“ posteskla si. 

Zdroj: Youtube

Až detektiv Gary Sheehan v roce 2011 Leydonové sdělil, že si její matka změnila jméno a 2. srpna 1997 se vrátila do Austrálie. Dceři zmizelé však nové jméno její matky, ani to, odkud informací pochází, neřekl, protože to bylo důvěrné.

Leydonové se ale podařilo zjistit, že její matka přicestovala jako Florabella Natalia Marion Remakelová, což jí připadalo podezřelé, protože takové jméno je v Austrálii velmi neobvyklé. „V tu chvíli jsem věděla, že v tom má někdo prsty a že jí někdo říká, co má udělat,“ řekla Leydonová CNN.

Když nakonec získala kopii australské imigrační vstupní karty Remakelové, okamžitě poznala, že rukopis je matčin. Už neměla pochyb o tom, že se její matka vrátila. Barterová, nyní Remakelová, na průkaz napsala, že je ženou v domácnosti žijící v Lucembursku, která přijíždí do Austrálie na krátkodobý pobyt.

Pro policii byla změna jména a tajný návrat do Austrálie dalším důkazem, že učitelka své zmizení zinscenovala - a aniž by s ní mluvila nebo ji fyzicky spatřila, prohlásila, že již není nadále pohřešovaná.

Novinové archivy poodkryly tajemství

Když sociální pracovnice Joni Condosová, vášnivá posluchačka podcastů o skutečných zločinech, zaslechla jednoho večera v roce 2019 jméno Remakel v pořadu „The Lady Vanishes“, ponořila se do internetových archivů, aby se pokusila najít souvislost.

„Seděla jsem na gauči, byla půlnoc. A pak jsem si řekla, že zkusím trochu prolistovat staré noviny,“ vyprávěla. V australském online archivu Condosová vyhledala několik variant slova "Remakel" a našla inzerát, který si v roce 1994 podal 47letý muž - „svobodný, vysoký, tmavý, abstinent, nekuřák“ - hledal vztah s výhledem na manželství.

Byl podepsán jako  „F. Remakel“, s adresou poštovní schránky a telefonním číslem v Lennox Head na severu Nového Jižního Walesu, necelé dvě hodiny jízdy autem od místa, kde Barterová žila. 

Australská policie zatkla čtyřiasedmdesátiletého středoškolského učitele Chrise Dawsona za vraždu jeho manželky Lynette. Ilustrační foto.
Zabil ženu, aby mohl žít s milenkou. Případ rozpletli po 40 letech

Condosová a producenti podcastu prohledali australské záznamy a nenašli žádný záznam o nikom jménem Remakel, ale online vyhledávání v databázích v Evropě ukázalo jednoho muže stejného věku a iniciál - Fernanda Remakela - který žil v Lucembursku. Když v roce 2019 producenti podcastu zaklepali na jeho dveře, pravý Remakel popřel, že by o Marion Barterové cokoliv věděl.

Neodradilo je to a rozhodli se zapátrat hlouběji v lucemburském obchodním rejstříku a našli Remakelovu bývalou partnerku Monique Corneliusovou. Zároveň ve stejnou dobu jiný posluchač spojil telefonní číslo z inzerátu s obchodem s mincemi ve městě Ballina v Novém Jižním Walesu, který vedl jistý Frederick De Hedervary.  Jméno Frederick De Hedervary později policie spojila s jiným jménem: Ric Blum.

Blum předvolán k podání svědectví 

Blum, nyní již starší muž s bílým plnovousem, brýlemi, pohybující se pomocí chodítka, se nakonec dostavil do soudní budovy v Ballině obklopen televizními kamerami k výslechu.

Blum emigroval z Lucemburska do Austrálie v roce 1976 a od té doby si nejméně třináctkrát změnil jméno. Nové identity používal k získání řidičských průkazů a pasů. 

Na otázku proč, Blum odpověděl: „Změnil jsem si jméno jen proto, že mám bohatou fantazii, protože je to legální. Neměl jsem žádný konkrétní účel.“

Přiznal však, že použil jméno Fernand Remakel, aby si v Austrálii vyřídil řidičský průkaz, a že toto jméno znal díky své bývalé partnerce Corneliové, o níž nejdříve řekl, že je to „fantastický člověk“, ale že s ní udržoval pouze platonický vztah.

Miguel José Viana a Manoel Pereira da Cruz. Oba muži byli nalezeni mrtví, s očima zakrytýma olověnou maskou a v dlouhých nepromokavých pláštích přes oblek, přestože nepršelo. Vyšetřování jejich smrti získalo název Případ mrtvých mužů s olověnými maskami
Záhada mrtvých mužů s olověnými maskami: Lovce UFO našli bez zranění, ale mrtvé

Jeho tón se však změnil, když mu byl přečten dopis, který napsal Corneliové v roce 1980. V dopise Blum psal: „V pondělí odjíždím do Velké Británie a Irska, na pár dní koupit naši loď. Chci poznat tuto zemi, která je sladká jako tvůj úsměv, krásná jako tvé oči a vřelá jako ta láska, kterou k tobě chovám. Jsem hluboce přesvědčen, že nebudeš litovat svého rozhodnutí odjet se mnou a začít nový život.“

Corneliusová podle policistů uvedla, že měla s Blumem sexuální vztah, který skončil, když zjistila, že je ženatý a má děti. Bluma označila za lháře a „velmi nebezpečného manipulátora“.

„Na začátku našeho vztahu mi například řekl, že pracuje pro britské velvyslanectví v Lucembursku jako zvláštní agent,“ uvedla. Blum se následně přiznal, že dopis napsal, ale doplnil, že v té době byl do Corneliusové opravdu zamilovaný. Trval ale na tom, že nikdy neměli sexuální vztah, jak tvrdila ona. „Celou dobu lže. Je to lhářka. Lže, lže, lže,“ řekl.  

Chybějící dílek skládačky

Vzápětí se otázky stočily na Marion Barterovou. A Blum v tu chvíli učinil přiznání.  Prozradil totiž, že měl s učitelkou před 25 lety čtyřměsíční poměr, a to od února do června 1997.

Podal si inzerát pod jménem Fernand Remakel, na který Barterová odpověděla, a třikrát nebo čtyřikrát se sešli. 

Pro novinářku Alison Sandyovou, výkonnou producentku podcastu Zmizelá dáma, bylo toto přiznání šokem. Do této doby totiž neexistovaly žádné jisté indicie, že Blum byl s Barterovou v měsících před jejím zmizením v úzkém kontaktu.

„Všechno do sebe zapadlo. Dávalo to smysl. Byl to chybějící kousek skládačky, který jsme celou dobu hledali,“ řekla. Podle tvrzení Bluma, vztah s Barterovou ukončil před jejím odjezdem z Austrálie, protože byl ženatý a měl děti a nechtěl „drama“.

Policie odhalila identitu takzvané „Dámy z dun“
Zlom v případu Dámy z dun: Před 48 lety našli zohavené tělo, teď má FBI stopu

Dále vypověděl, že odcestoval do Evropy 17. června 1997, pět dní před odjezdem Marion Barterové do Spojeného království, a do Austrálie se vrátil 31. července - dva dny před návratem Barterové pod jménem Remakelová. 

Když byl upozorněn, že jejich překrývající se termíny cest se zdají být „docela podezřelou náhodou“, řekl, že s Barterovou o svých cestovních plánech nemluvil.  „Necestoval jsem s ní. Po jejím odjezdu z Austrálie jsem ji už nikdy neviděl.“ Při výslechu také popřel, že by Barterové jakkoliv ublížil a razantně odmítl to, že by ji snad dokonce měl zavraždit.

V Blumův neprospěch však svědčí četné výpovědi žen, které ho znaly pod nejrůznějšími jmény a kterým sliboval nový život. Hovořily o lžích,  podvodech, zcizených špercích i financích.

Dvojí život

Tvrzení žen potvrdil i státní zástupce, který řekl, že Blum vykazuje „vzorec chování související s vykořisťováním zranitelných svobodných žen středního věku“.

„Vedl mimořádný život plný podvodů a lží, a to i v souvislosti se svým dlouholetým manželstvím se současnou manželkou,“ uvedl.

Do irského města Sligo (na snímku) přijel neznámý muž v pátek 12. června 2009 večer. Představil se pod falešným jménem Peter Bergmann, jeho skutečná identita je dodnes neznámá
Měl falešné jméno, před smrtí ničil stopy. Irsko dodnes řeší záhadu mrtvého muže

Blum popřel, že by se snažil ženy zneužít,ovšem jeho výpověď nemá vzhledem k množství a přesvědčivosti svědectví žádnou hodnotu. Podle vyšetřovatelů neexistuje žádná motivace pro to, aby některá z žen lhala.

Pokud jde o Barterovou, jediným "racionálním a věrohodným vysvětlením" změny jména je, že měla vztah s Blumem a že si změnila jméno "buď na vlastní popud, nebo na jeho naléhání, nebo kombinací obojího“, dodal.

Je pravděpodobné, že spolu jako pár cestovali do Evropy a že Blum navrhl, aby začali „nový život“. Co se dělo dál, není jasné.

Slehla se po ní zem

Navzdory rozsáhlému vyšetřování se policii ale nepodařilo Barterovou najít živou ani mrtvou. Letos proto zvýšila odměnu za informace vedoucí k zatčení a odsouzení kohokoli, kdo se podílel na jejím zmizení, na 500 tisíc australských dolarů (téměř osm milionů Kč).

Vyšetřování se tak nejspíš opět uzavře, ale dcera zmizelé, Sally Leydonová, tvrdí, že její pátrání po odpovědích rozhodně neskončí. „Mám pocit, že si lidé myslí, že si prostě sednu a zapomenu na to. Ale taková nejsem,“ řekla CNN.

Chce, aby zmizení její matky vedlo ke změnám australských zákonů, které by rodinným příslušníkům usnadnily přístup k záznamům o pohřešované osobě, aby měli větší šanci odhalit stopy a vyslechnout vzpomínky svědků. Než jejich paměť vybledne.