Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maroko uvažuje o legalizaci pěstování marihuany

Rabat - Maročan Abdal Chálik bin Abdalláh kráčí mezi vzrostlými stonky marihuany a prohlíží, zda se začínají rozvíjet květy, což je znamením toho, že je možné začít sklízet. V údolí pohoří Ríf, v němž žije, se už sklizené rostliny suší na střechách kamenných a dřevěných domků, jimiž jsou svahy posety. Je to Mekka marockých pěstitelů marihuany a bin Abdalláh agentuře AP řekl, že si je vědom rizika, ale přesto svá pole neskrývá.

9.10.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

"Strážníci nás pravidelně vydírají," konstatuje, když kosí stébla a váže je do snopu.

Zde, na severu Maroka, se poklidně zelenají pole marihuany, avšak pěstitele ohrožuje policie. Situaci by mohl změnit připravovaný zákon, který má pěstování zlegalizovat pro zdravotnické a průmyslové využití. V rámci muslimského světa je to revoluční plán a v konzervativním Maroku ho čeká tuhá opozice. Nedůvěra vůči němu panuje i mezi pěstiteli, kteří se obávají, že jde jen o tah politiků.

Maroko by se přijetím zákona mohlo připojit k zemím a několika americkým státům, které přehodnocují politiku vůči drogám a usilují o jejich částečnou legalizaci. Na marockém severu se sice marihuana pěstuje po staletí, avšak islám obecně drogy nepodporuje.

Obživa pro tisíce rodin

V pohoří Ríf podle odhadů OSN pěstování marihuany živí 80.000 rodin, pochází odtud většina hašiše dodávaného do Evropy. Celní úřady zjistily, že 65 procent hašiše zabaveného loni ve světě pocházelo z Maroka. Odhady zisku se značně liší, avšak legalizace by mohla pomoci pěstitelům i marockému hospodářství, jehož letošní růst se odhaduje na 2,5 procenta.

Současná situace nahrává pašerákům a odběratelům, kteří pěstitelům platí minimum, zatímco v Evropě shrabují tučné zisky. Za výkupních cen odpovídajících 170 korunám za kilogram si pěstitel přijde ročně v průměru na 4000 dolarů (87.000 korun), takže region nijak nevzkvétá. Znepřátelení sousedé si vyřizují účty anonymním udavačstvím, což může končit zabavením úrody a vězením, pokud dotyčný nezaplatí výkupné. V místních věznicích je kvůli marihuaně na 15.000 lidí a po 30.000 dalších úřady pátrají.

Jeden pěstitel s tváří rozrytou vráskami zjistil, že je na policejním seznamu hledaných osob, když si šel do nejbližšího města pro nové doklady. Od té doby se skrývá v horské vesnici a veškeré zásoby mu musejí dovážet příbuzní. "Mám strach jít třeba i k lékaři. Nemám žádný doklad totožnosti a jsem uvězněn ve vesnici," říká muž.

Přes toto nebezpečí mnozí u pěstování marihuany zůstávají. Zdejší půda je moc chudá na to, aby se na ní urodilo něco jiného. Tradice je zde ještě z doby, kdy se podle královského mandátu mohla marihuana pěstovat legálně. Roku 1974 ale vláda prosadila zákaz pěstování i konzumaci všech drog bez výjimky.

Konzumace má být i nadále zakázaná

Připravovaný zákon počítá nadále se zákazem konzumace, avšak legalizuje produkci. Veškerá úroda má podle něj skončit ve státní agentuře, pod jejímž dohledem se budou vyrábět léky pro pacienty s rakovinou a roztroušenou sklerózou, nebo bude materiál poskytnut textilnímu a papírenskému průmysl. To je v souladu s konvencí OSN, podle níž lze marihuanu pěstovat pro průmyslové a lékařské využití.

V oblasti mají vzniknout podniky, kde se bude marihuana zpracovávat a která tak vytvoří pracovní příležitosti. Není ale zatím jasné, zda se najde dostatek odbytišť pro marihuanu zpracovanou pro lékařské využití, jelikož Maroko jí je schopno poskytnout velké množství. Dodávání marihuany jako suroviny pro zpracování v zahraničí konvence OSN nedovoluje.

Zákon podporuje nejstarší marocká konzervativní Strana nezávislosti a text už byl předložen oběma komorám parlamentu. Proti nejsou ani ministerstva zdravotnictví a vyššího školství, avšak královský palác ani vláda vedená islamisty se zatím nevyjádřily. Většina imámů účinky marihuany přirovnává k účinkům alkoholu, který islám zakazuje.

Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD) tvrdí, že těm, kdo zákon prosazují, jde hlavně o posílení svého vlivu na severu Maroka před místními volbami, které se budou konat příští rok. "Nejde jim jenom o hlasy těch zemědělců, ale také o peníze drogových baronů," řekl Abdalazíz Aftatí z vedení PJD.

Autor: ČTK

9.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vteřiny dne 16. ledna 2018

Zablokovaná dálnice, vláda bez důvěry a vydání Babiše: Vteřiny dne

Kandidát na prezidenta ČR Jiří Drahoš se svou manželkou na návštěvě v rodném Jablunkově.
21 22

Drahoš začal finální část kampaně. Jako první navštívil rodný Jablunkov

Na korunovační klenoty se v první den přišlo podívat přes tři tisíce lidí

Na výstavu korunovačních klenotů, která začala dnes ve Vladislavském sále Pražského hradu, zavítalo první den 3 124 lidí. Informoval o tom Jakub Tichý z tiskového oddělení Hradu. Podle zpravodajky ČTK lidé dopoledne museli vystát 45minutovou frontu. Mezi návštěvníky byli převážně Češi. Čekání znepříjemňovalo chladno a chvílemi mrholení, většinu fronty ale lidé strávili na krytém schodišti. Někteří příchozí postrádali informace o přístupové cestě.

Moravec odmítá moderovat prezidentský duel. Nechce být Zemanovým hromosvodem

Česká televize prezidentskou debatu Jiřího Drahoše a Miloše Zemana odvysílá ve čtvrtek 25. ledna. Oba kandidáti již podle ní svou účast písemně potvrdili. Nabídku moderovat prezidentskou debatu dostal tradičně Václav Moravec, který však účast odmítl. Debatu prezidentských kandidátů uspořádá i televize Nova, která ji plánuje na neděli večer, televize Prima na úterý a Barrandov na pondělí. Současný prezident Miloš Zeman potvrdil účast ve všech z nich, jeho protikandidát Jiří Drahoš trvá na účasti ve dvou debatách.

Trumpův bývalý poradce byl předvolán před velkou porotu kvůli ruskému vměšování

Bývalý stratég Bílého domu a někdejší poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon byl v rámci vyšetřování možného ruského vlivu na americké prezidentské volby předvolán před velkou porotu. Podle amerického deníku The New York Times je to poprvé, co zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller předvolal před velkou porotu člověka, který se pohyboval v Trumpově těsné blízkosti. Zprávu přinesla BBC.

Evropská komise chce do roku 2030 jen recyklovatelné plasty. Kvůli oceánům

Ve své strategii týkající se plastů v úterý Evropská komise navrhla, aby byly do roku 2030 všechny plasty v Evropské unii (EU) recyklovatelné. Chce také výrazně omezit využívání plastů pro jednorázové užití a zakázat úmyslné používání mikroplastů. Zprávu zprostředkoval web euractiv.com.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>