Nové světlo vnesl do problému přítomnosti vody na Rudé planetě zřejmě satelit Mars Reconnoissance Orbiter (MRO), který zdeživotodárnou tekutinuhledal prostřednictvím radaru.

Tento radar zvaný Sharad (Shallow Radar) je schopen najít vodu až jeden kilometr pod povrchem Marsu a podle vědců toto pátrání přineslo výsledky.

Jak uvedl doktor Jeff Plautna vědecké konferenci v Houstonu v Texasu (Lunar and Planetary Science Conference), MRO zřejmě objevil v oblasti Deuteronilus Mensae na severní marťanské polokouli pod povrchem velké množství ledu.

Ten má být vázán ve zvláštních kopulovitých útvarech tvořených zřejmě zvětralou horninou, jež tvoří jakousi zástěru, pod níž je akumulován led.

Záhadné útvary zvané LDAs

Tyto útvary se anglicky nazývají lobate debris aprons (LDAs), a jak sdělil Deníku doktor Haloda ze Štefánikovy hvězdárny v Praze, český ekvivalent pro tento anglický výraz zatím neexistuje.

Vědci se domnívají, že při vzniku těchto „valů“ zvětralé horniny, které se nacházejí na jižní i severní marťanské hemisféře, hrál velkou roli právě led.

Doktor Haloda však upozorňuje, že jejich vznik se dál způsobem, který nemá na Zemi ekvivalent. Nejedná se tedy o žádnou analogii se známými morénami či ekery vytvořenými na Zemi činností ledovců.

Až 50 procent ledu

Vědci měli již dlouho podezření, že LDAs jsou tvořeny směsí horniny a ledu. Radarové vlny prošly těmito útvary, aniž by došlo při jejich odrazu k výraznému oslabení signálu, což potvrzuje jejich hypotézu.

„Řekli bychom, že (LDAs) tvoří více než z 50 procent led, ale mohlo by to být mnohem více,“ prohlásil Plaut.

Není přesně známo, kdy se LDAs zformovaly. Stalo se tak zřejmě někdy v polovině studené, ledové časové periody, která na Marsu začala před 1,8 miliardy let a jež trvá dodnes.

Plaut se domnívá, že tento objev vypoví mnohé o historii vody a klimatu na Marsu.