Poslanci Národního shromáždění, které je dolní komorou parlamentu, návrh zákona schválili počátkem května, na začátku června pak souhlas vyslovili i senátoři. Dnes parlament o zákonu rozhodoval v konečné volbě.

K nejcitlivějším bodům patří možnost zachycovat komunikaci vedenou mobilními telefony a po internetu. Projekt počítá například i s odposlechy, lokalizací či používáním špionážních mikrofonů, kamer a počítačových programů ke sledování podezřelých osob a jejich okolí. Tyto činnosti má i bez souhlasu justice operativně povolovat a kontroloval nový nezávislý úřad.

Zákon se začal připravovat po teroristických útocích v Paříži, kde během několika dnů letos v lednu tři islamisté zastřelili 17 lidí. Místní i zahraniční ochránci lidských práv normu kritizují, upozorňují mimo jiné na to, že mimosoudní souhlas ke sledování osob a další nové pravomoci tajných služeb nebudou podléhat dostatečné kontrole.

Socialistický prezident François Hollande ve snaze zmírnit polemiku kolem zákona přislíbil, že po jeho schválení vyzve Ústavní radu, která je obdobou ústavního soudu, aby posoudila, zda je text v souladu s ústavou.