Už v úterý večer Erdogan v Berlíně prohlásil, že na členství bude Turecko čekat maximálně do roku 2023. Pak s ním unie už nemá počítat.

Jednání s Ankarou o přistoupení komplikuje kyperská otázka, neboť Turci řeckou část ostrova, která je členem EU, neuznávají. Merkelová chce přesto v dialogu pokračovat. „Tato jednání budou pokračovat nezatížena otázkami, které je třeba od základu vyjasnit. Německo podporuje tento proces," prohlásila podle agentury DPA na společné tiskové konferenci po skončení schůzky.

Erdoganův ministr pro záležitosti EU Egemen Bagiş dnes na okraj návštěvy ale znovu zdůraznil, že pro Ankaru je přijatelné jen plnohodnotné členství v unii. „Turecko chce být plnoprávným členem, nic jiného nepřipustí," uvedl podle DPA. Dřívější návrh německé vlády na privilegované partnerství je podle něj „k smíchu". Merkelovou kvůli tomuto návrhu dnes kritizovali také němečtí Zelení.

EU prohraje

Erdogan dal rovněž během své dvoudenní cesty do Spolkové republiky najevo, že Turecko nebude na dohodu s EU čekat věčně. Jako konečnou lhůtu označil rok 2023, kdy Turci oslaví sto let své republiky. „Pokud se to pokusí protahovat až za tento termín, pak EU prohraje, minimálně přijde o Turecko," uvedl turecký premiér v úterý večer při vystoupení na konferenci.

Ještě předtím v německé metropoli slavnostně otevřel nové velvyslanectví své země, které se stalo největší ambasádou Turecka na světě. Honosná budova v diplomatické čtvrti má odrážet význam Německa pro Turecko.

Ve Spolkové republice žije okolo tří milionů lidí s tureckými kořeny, kteří zde tvoří největší menšinu. Kromě Turků v Německu nalezlo útočiště i mnoho Kurdů a příslušníků islámské skupiny alevitů, kteří jsou v Turecku pronásledováni. Několik tisíc jich dnes v centru Berlína protestovalo proti Erdoganově politice.