Kancléřka v úterý při cvičném hlasování ve frakci konzervativní unie CDU/CSU hlasovala spolu s velkou většinou stranických poslanců pro rezoluci, uvedla Wirtzová. Proti návrhu byl jediný poslanec unie, pět se jich zdrželo.

Pro označení masakrů, při nichž přišlo o život na 1,5 milionu Arménů, za genocidu se již před dvěma týdny vyslovil i německý vicekancléř a šéf sociální demokracie Sigmar Gabriel. Hlasování se ale nakonec také z časových důvodů nezúčastní. Chybět bude i jeho stranický kolega a ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který je na návštěvě Argentiny a Mexika.

Proti rezoluci, kterou předkládají konzervativní unie CDU/CSU, sociální demokraté a Zelení, opakovaně protestovalo Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Stejně Ankara postupuje i při podobných případech v dalších zemích.

Masakry Arménů za první světové války za genocidu oficiálně uznaly více než dvě desítky zemí, včetně Francie, Ruska nebo Argentiny. Příslušnou rezoluci přijal i Evropský parlament a také papež František loni hovořil o genocidě. Turecko, které popírá, že by šlo o genocidu, tehdy prohlásilo, že mu jeho výroky nezapomene a neodpustí. Popuzeně tato země, kde je označení arménská genocida trestné, reaguje na všechny takové snahy.

Při masakrech Arménů v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu příslušníků této křesťanské menšiny. Mezi historiky i dalšími odborníky panuje široká shoda, že šlo o genocidu, tedy cílenou snahu o likvidaci určitého etnika.