Alespoň to naznačují vědci z Evropské kosmické agentury (ESA), kteří včera oznámili na vědecké konferenci ve Vídni, že se jim podařilo vypěstovat rostliny v půdě, která je svým složením podobná měsíčnímu regolitu.

Tým výzkumníků pod vedením Bernarda Foinga ukázal, že existují rostliny, které mohou úspěšně růst v rozdrcené hornině velmi podobné regolitu, aniž by bylo nutné je hnojit. Cílem experimentu bylo najít způsob, jak pěstovat rostliny na Měsíci, aniž by bylo nutné na něj dopravovat zeminu a hnojiva.

Ukázalo se, že testované aksamitníky si v drcené hornině vedly velmi špatně. Přidání různých typů bakterií ale způsobilo, že začaly intenzivně růst. Zdá se, že bakterie začaly z hornin odebírat prvky, například draslík, které rostliny potřebovaly.

V případě pěstování rostlin na Měsíci nejde samozřejmě jen o lunární horninu, ale i o systém zavlažování. Ve stavu beztíže voda nikam neteče, a dostat ji tam, kam je potřeba, není vůbec jednoduché.

Dalším problémem je osvětlování (den trvá na Měsíci 28 dní pozemských) či ochrana před radiací (Měsíc nemá atmosféru a jen velmi slabé magnetické pole). Někteří vědci proto projekt pěstování rostlin na Měsíci označují minimálně za „předčasný“ a jiní jej přímo odmítají.

Samotná Evropská vesmírná agentura zatím ale nemá jasno, zda bude experiment s pěstováním rostlin na Měsíci rozvíjet dál. Jeden z jejích manažerů se dokonce vyjádřil, že se jedná o „čistou science fiction“. Bernard Foing však věří, že ESA tento experiment na Měsíci nakonec provede.

Tomáš Přibyl
(autor pracuje pro Českou kosmickou kancelář)