Inspirovaná dlouhými výlukami a také obavami o bezpečnost kvůli koronaviru, evropská i světová města čím dál častěji zavádějí iniciativy vstřícné k chodcům a prosazují více městského prostoru bez aut. Některá volí ulice pouze pro pěší, jiná z parkovacích míst tvoří zahrádky pro restaurace nebo přidávají další cyklostezky.

Podobná městská transformace se podle odborníků vyplácí nejen ve zvýšené ekonomické aktivitě v oblasti, ale podle studií také v menším šíření viru covidu-19 ve vysoce pěších čtvrtích. A zatímco řada metropolí s návratem do normálního života po pandemii tyto iniciativy zrušila, některá města se svých vylepšení drží. Britská BBC nyní představila přehled čtyř takových proměn ve čtyřech světových metropolích.

Paříž, Francie

Již před pandemií měla Paříž nakročeno k tomu, aby byla velmi vstřícným městem k chodcům. V rámci celoměstského úsilí o snížení počtu aut byla dolní nábřeží, která vedou podél řeky Seiny, koncem roku 2016 plně zpřístupněna pro pěší, od roku 2018 pak trvale.

close Den bez aut v Paříži. Tato iniciativa starostky Anne Hidalgové umožňuje chodcům a cyklistům přístup na trasy běžně vyhrazené pro motorová vozidla, jako je Champs Elysees. info Zdroj: Solene Artaud / Hans Lucas. zoom_in Den bez aut v Paříži. Tato iniciativa starostky Anne Hidalgové umožňuje chodcům a cyklistům přístup na trasy běžně vyhrazené pro motorová vozidla, jako je Champs Elysees.

Přispěla k tomu velkou měrou i znovu zvolená starostka Anne Hidalgová, zejména svou podporou urbanistického konceptu patnáctiminutového města. Ten obyvatelům umožňuje dokončit všechny jejich každodenní úkoly – od nakupování až po školu či práci – do vzdálenosti 15 minut chůze či jízdy na kole.

Pandemie spojená s četnými stávkami ve veřejné dopravě pak popularitu těchto iniciativ, zaměřených na člověka a podporu životního prostředí, jenom posílila. „Díky covidu byla v Paříži zvýrazněna krása cestování pěšky. Lidem bylo nepohodlné ve veřejné dopravě nosit roušky, takže čím dál více lidí volilo při pohybu městem vlastní nohy,“ vysvětlila zakladatelka společnosti Live and Invest Overseas Kathleen Peddicordová.

Pro odlehčení automobilové dopravy byly zavedeny také další cyklostezky a město do roku 2026 plánuje přidat dalších 180 kilometrů cyklostezek a 180 tisíc parkovacích míst pro kola. Hlavní průjezdy, jako je Rue de Rivoli v centru Paříže, byly zredukovány na jeden jízdní pruh, zatímco stezky pro cyklisty byly rozšířeny na šířku tří pruhů pro auta.

„Žiju v Paříži čtrnáct let a ještě nikdy jsem neviděla větší celoměstskou proměnu, než je ta, která se stala naposledy s cílem povzbudit cyklisty,“ řekla vedoucí pařížské pobočky cykloturistické společnosti Fat Tire Tours Sadie Sumnerová.

Metropole chce dále do čtyř let vysadit 170 tisíc stromů, které mají ochladit Paříž, aby byla v letních teplotách příjemnější pro lidi v ulicích. Také most mezi Eiffelovou věží a Trocaderem má být do olympijských her v roce 2024 plně pěší.

Podle BBC Pařížané rozsáhlé změny oceňují. „Místním se to moc líbí, jezdí tu méně aut a lidé se zdají být trochu uvolněnější,“ okomentoval pařížský rodák Roobens Fils.

Bogotá, Kolumbie

Kolumbie měla vždy silnou cyklistickou kulturu a cyklistika je v zemi takřka národním sportem. Až pandemie nicméně zejména v hlavním městě urychlila mnoho změn, které mají zredukovat automobilovou dopravu. Starostka Bogoty Claudia Lopezová předloni připojila 84 kilometrů cyklostezek ke stávající městské síti Ciclorruta, čítající 550 kilometrů tras pro lidi na kole. Už nyní je síť cyklostezek jedna z největších na světě.

close O nedělích a státních svátcích je na určité trasy zcela zakázán vjezd automobilů. Jde o důsledek programu Ciclovia, který podle místních úřadů každý týden do ulic města přiláká více než 1,5 milionu cyklistů, chodců a běžců. info Zdroj: Profimedia zoom_in O nedělích a státních svátcích je na určité trasy zcela zakázán vjezd automobilů. Jde o důsledek programu Ciclovia, který podle místních úřadů každý týden do ulic města přiláká více než 1,5 milionu cyklistů, chodců a běžců.

Bogotá byla mezi prvními městy, která během pandemie na silnicích zavedla dočasné, testovací cyklopruhy. A obyvatelům se změny zalíbily natolik, že se z nich postupně staly trasy trvalé. „Ve městě se během posledních několika let skutečně začala rozvíjet atmosféra podobná Amsterdamu či Kodaně," komentoval zakladatel Blogu Nomad Nature Travel Alex Gillard, který žil během pandemie v Bogotě.

Tím však podpora chodců a cyklistů ve městě nekončí. O nedělích a státních svátcích je na určité trasy zcela zakázán vjezd automobilů. Jde o důsledek programu Ciclovia, který podle místních úřadů každý týden do ulic města přiláká více než 1,5 milionu cyklistů, chodců a běžců.

V Bogotě se také zlepšuje systém veřejné dopravy, nové městské autobusy jezdí na elektřinu a plyn. „Atmosféra Bogoty se změnila. Pohyb ve městě je nyní mnohem jednodušší, klidnější a bezpečnější," uvedla pro BBC obyvatelka Josephine Remová.

Milán, Itálie

Itálie se na počátku pandemie stala jednou z nejvíce covidem zasažených zemí světa, a její města se tak musela o to rychleji přizpůsobit, aby poskytla alternativy k přeplněné veřejné dopravě. V létě 2020 se politici ambiciózně pustili do plánu na rozšíření chodníků a cyklistických pruhů podél 35 kilometrů silnic, které dříve sloužily výhradně automobilové dopravě.

close Chodci, běžci a cyklisté v městské zelené oblasti CityLife v Miláně info Zdroj: Profimedia zoom_in Chodci, běžci a cyklisté v městské zelené oblasti CityLife v Miláně

Tyto změny město razantně proměnily a přinesly s sebou více venkovních jídelen, trhů pod širým nebem a rozkvetlých městských zahrad. „Není to Milán, který si pamatuji z doby před 10 lety během mých vysokoškolských studií. Miluji koncept patnáctiminutového města, je vidět, že vyvíjející se infrastruktura upřednostňuje lidi před auty, " řekla rezidentka a zakladatelka zahraničního webu Strategistico Luisa Favarettová.

Pochvaluje si také nový nárůst smyslu pro komunitu, který byl podle ní typický spíše pro dřívější dobu. Nyní mají lidé v Milánu více důvodů, proč být venku a setkávat se s přáteli na veřejných místech.

Milán se může pochlubit také novou moderní čtvrtí CityLife, která není jen největší oblastí bez aut v Miláně, ale také jednou z největších zón bez aut v celé Evropě. „Je plná veřejných zelených ploch spolu s tunami cyklostezek a nabízí pohled do budoucnosti udržitelného Milána," pochvaluje si Favarettová. Doporučuje také procházku po kanálech Navigli nebo severní čtvrti Isola, která se proměnila z průmyslové čtvrti na pěší a cyklistickou oblast plnou moderních kaváren, galerií a butiků.

A pokud cestovatelé náhodou navštíví Milán bez kola, nemusí se obávat. Městská služba sdílení kol BikeMI má tři stovky stanic po celém městě a nabízí i elektrokola.

San Francisco, USA

Také toto město na severu Kalifornie se během rané pandemie rychle transformovalo. Může za to zejména program Slow Streets, který se snažil město učinit vstřícnější pro chodce a cyklisty. K omezení automobilové dopravy využíval značení a bariéry na třiceti městských koridorech.

close Embarcadero byla původně dálnice, dokud ji zemětřesení v roce 1989 neučinilo nepoužitelnou. info Zdroj: Profimedia zoom_in Embarcadero byla původně dálnice, dokud ji zemětřesení v roce 1989 neučinilo nepoužitelnou.

A podle údajů místních úřadů měl úspěch – zaznamenal 50procentní snížení provozu vozidel, 17procentní nárůst pěšího provozu a dokonce 65procentní skok v počtu cyklistů.

Ačkoli se mnoho ulic od té doby vrátilo do stavu před pandemií, obyvatelé se zasadili o to, aby byly změny alespoň u čtyř tras trvalé, konkrétně ty na Golden Gate Avenue, Lake Street, Sanchez Street a Shotwell Street. O budoucnosti dalších koridorů rozhodnou voliči v září.

„Pro chodce a cyklisty je krásné, že mohou sdílet ulice. Vidíte rodiny, jak se procházejí, děti si hrají - je to mnohem jiný zážitek," prohlásila místní obyvatelka Leith Steelová při procházce po jedné z uzavřených silnic.

Poznamenává také, že město vynaložilo peníze a úsilí na vybudování lepších cyklistických tras po celém městě, které jsou značeny jasněji než dříve. Doporučuje pěšky prozkoumat každou čtvrť v San Franciscu, protože každá má svůj vlastní pocit a charakter.

Přestože musí San Francisco k městu skutečně přátelskému k chodcům ujít ještě kus cesty, historie podle BBC ukazuje, že je to možné. Kupříkladu jedna z dnes nejpřístupnějších oblastí města - Embarcadero podél nábřeží – byla kdysi dálnicí. A to dokud ji zemětřesení v roce 1989 neučinilo pro auta nepoužitelnou.